Zásady
Světonázor
Historie
Modelování
NLP a věda
Pozitivní/negativní
Meta model
Miltonův model
Metafora
Ukotvení
Přerámování
Rapport
Reprezentativní systémy
Submodality
Témata
Bibliografie
Studie
Světonázor a pracovní model neurolingvistického programování (NLP) se zabývá základní filozofií NLP a tím, jak a proč má být tato filozofie využívána v praxi.
Neurolingvistické programování je přístup ke komunikaci a psychologii. Je založen na pozorování přirozeně samoučících se odborníků a na modelování procesů a obvyklých vzorců, které tito odborníci opakovaně používají a které jsou zřejmě zodpovědné za výsledky, jichž dosahují. NLP jako takové má svou vlastní metodologii a filozofický přístup k efektivitě v lidském světě, který se zrodil spíše z pragmatismu než z teorie.
Velká část filozofie, světonázoru a přístupu NLP a diskuse o jejich základech byla vyložena v jejích prvních knihách, jako je Struktura magie, svazek 1 + 2, a Žáby v prince.
Neurolingvistické programování studuje a modeluje, jak lidé přemýšlejí a vnímají aspekty svého života a jak pracovat se základními kognitivními a emocionálními procesy na praktické úrovni. Škála možných využití je pestrá a NLP má mimořádně širokou a přizpůsobivou strukturu.
Tento obor vznikl na počátku 70. let 20. století v Santa Cruz v Kalifornii, kde Richard Bandler a John Grinder ve spolupráci s polyhistorem Gregorym Batesonem zaznamenali a podrobně studovali několik světoznámých terapeutů, kteří dosahovali na tehdejší terapeutické poměry téměř zázračných výsledků. Dospěli k závěru, že za jejich úspěchem stojí do značné míry ucelený soubor samoučících se přístupů a dovedností, které lze shrnout a rozšířit, a že velká část lidského vnímání a prožívání je rovněž strukturovaná a lze s ní tímto způsobem účinně pracovat. V rozporu s tehdejší odbornou moudrostí tvrdili, že vnitřní lidská zkušenost se projevuje v chování lidí a že s ní lze při vhodném nastavení mysli pracovat přímo, a že právě proto jsou někteří jedinci jako terapeuti ve srovnání s normou tak výjimečně úspěšní.
Navzdory jejímu značnému vlivu a přijetí jejích názorů přetrvává v některých kruzích extrémní skepse, a to jak kvůli jejímu používání v pop-psychologii, tak kvůli netradičnímu přístupu k psychologii.
Grinder a Bandler jasně ukázali, že existuje hluboký (i když neostrý) rozdíl mezi dovednostmi a technikami jako základem pro práci s lidmi a mezi postoji a přístupy.
Účel a základ pohledu na svět NLP
Zakladatelé NLP zdůrazňují, že podle jejich zkušeností mají všichni odborníci na mezilidskou komunikaci podobný přístup a právě tento přístup (a nikoli technické dovednosti) je odlišuje a lze se mu naučit:
Shrnuli svá zjištění:
Dovednosti vs. filozofie v NLP
Grinder a Bandler kategoricky prohlásili, že ačkoli tito lidé vyvinuli mnoho inovativních a efektivních dovedností, jádrem jejich efektivity nebyly ani jejich dovednosti, ani nějaká mystická či nepoznatelná vlastnost nebo osobnost. Byly to především postoje, přístupy a filozofie, které měli společné a které je činily schopnými efektivní práce, a ty se daly naučit a předávat. Když se to podařilo, mohli se od těchto vzorů učit ostatní, aby byli efektivní stejným způsobem. Tento přístup se stal ústředním ve filozofii a epistemologii NLP:
V podstatě se snažíme věnovat velmi málo pozornosti tomu, co lidé říkají, že dělají, a hodně pozornosti tomu, co dělají… Víme, že naše modelování bylo úspěšné, když můžeme systematicky dosahovat stejných výsledků chování [výsledků] jako osoba, kterou jsme modelovali. A když dokážeme naučit někoho jiného, aby byl schopen systematicky dosahovat stejných výsledků, je to ještě silnější test.“ Nevíme, co Virginia Satir skutečně dělá s rodinami. Můžeme však popsat její chování tak, že můžeme přijít za kýmkoli z vás a říct: „Tady. Vezměte si tohle. Dělejte tyto věci v tomto pořadí. Cvičte tak dlouho, dokud se to nestane systematickou součástí vašeho nevědomého chování, a nakonec budete schopni vyvolávat stejné reakce, jaké vyvolává Virginia. Popis, k němuž dospějeme, netestujeme z hlediska „přesnosti“, ani toho, jak odpovídá neurologickým údajům, ani statistikám o tom, co by se mělo dít. Jediné, co děláme, abychom pochopili, zda je náš popis adekvátním modelem…, je zjistit, zda funguje, nebo ne: – jste schopni ve svém chování účinně projevovat stejné vzorce, jaké projevuje Virginia, a dosáhnout stejných výsledků? Budeme zde nahoře uvádět tvrzení, která nemusí mít žádný vztah k „pravdě“, k tomu, co se „skutečně děje“. Víme však, že model, který jsme si pro její chování vytvořili, je účinný. Poté, co jsme mu byli vystaveni a procvičili si vzorce a popisy, které jsme nabídli, se chování lidí mění způsobem, který je činí efektivním stejným způsobem, jako je tomu u Satira.
– Žáby v prince, str. 7, 9-10
Vlastnosti pohledu na svět NLP
Na rozdíl od klasické psychologie je subjektivní charakter zkušenosti nedílnou součástí NLP. (Subjektivní ve smyslu NLP znamená „vnitřně prožívaný“, nikoli „libovolný“ nebo „náladový“). Považuje se za samozřejmé, že to, co lidé vnímají, čemu věří a co cítí, je pro jejich život významnější než to, co je objektivně „pravdivé“, a považuje se za samozřejmé, že vědomí a vnitřní svět každého člověka je jiný a jedinečný. Zdůrazňuje se, že člověk musí opustit své vlastní předsudky a být ochoten pochopit a pracovat v rámci „reality“ druhého člověka, aby měl nějaký velký účinek, protože o žádné mapě reality nelze říci, že je „pravdivá“. Existují pouze (podle názoru NLP) lepší nebo horší mapy, což je koncept převzatý z Korzybského obecné sémantiky.
Má to svůj řád a strukturovanou logiku. Tento řád a logika se však individuálně liší a lidé na sebe vzájemně působí a posuzují své životy a činy (a činy druhých) na základě vlastního chápání světa, nikoli na základě nějaké objektivní reality.
NLP nepovažuje (s ohledem na fyziologickou patologii) lidi za „rozbité“ nebo „pracující“. Všichni lidé mají neurologii, životní zkušenosti a vrozenou schopnost měnit svůj pohled na jakýkoli aspekt svého života a povaha neurologie je velmi přizpůsobivá. Mají také velkou moudrost ve svém nevědomí, i když se zdá, že ji ne vždy dokáží využít, nebo se navenek zdá, že je nefunkční. Člověk nemusí být v transu, aby byly nevědomé procesy účinné.
NLP považuje autenticitu člověka za spojenou se schopností reagovat a s tím, nakolik si je člověk vědom své volby v jednání a reakcích. Bandler k tomu říká: „Mluvíme o základních přesvědčeních týkajících se lidských schopností. Tady je jediná pravda o tom. Nikdo to neví.“
Baxter (1994) prokázal, že při léčbě obsedantně kompulzivní poruchy pomocí NLP reframingu, který byl použit místo Prozacu, došlo ke stejnému zvýšení hladiny serotoninu a snížení aktivity kaudátového jádra jako u kontrolních osob, které užívaly léky (měřeno pomocí pozitronové emisní tomografie, což je druh neuronálního zobrazování).
Lidé jsou složité adaptivní (učící se) systémy a procesy, které jsou bohaté a které žádný jednoduchý systém nedokáže plně předpovědět ani zachytit. Naše těla, naše společnosti a naše planeta tvoří ekologii složitých systémů a subsystémů, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. Ne vždy lze očekávat „intuitivně zřejmé“ výsledky. Do hry vstupují pozitivní a negativní zpětné vazby, pákové body, interpretační kontext a další vlastnosti komplexních systémů. U lidí ovlivňuje tělo mysl a mysl ovlivňuje tělo. Myšlení, emoční stav, somatické vědomí, vnímání a používání těla, stejně jako neurochemie a další hormonální interakce a vnější okolnosti, to vše je hluboce vzájemně závislé a hluboce propojené a každé z nich může ovlivnit nebo být ovlivněno jiným.
V NLP se proto považuje za důležité nevytvářet si o jednotlivcích neověřené předpoklady, že existuje mnohem více způsobů, jak přistupovat ke zdánlivě neřešitelnému problému, a že se chápe, že v každé situaci jsou obvykle přítomny nevědomé cíle, omezující přesvědčení nebo druhotné zisky, a že je umění i dovednost vnímat, jak k tomu nejlépe přistupovat. Změna je také systémová. To znamená, že neprobíhá ve vakuu a neomezuje se pouze na „problémovou oblast“, ale obvykle je spojena s dalšími aspekty života, které jsou součástí situace i nezbytnou součástí jakéhokoli řešení. Částečně z tohoto důvodu NLP ponechává záměrně otevřené a neomezené, své oblasti zájmu a svůj rozsah.
NLP jako zvláštní případ systémového myšlení zdůrazňuje, že změna je vztahová. To znamená, že ke změně dochází ve vztahovém kontextu, ať už jde o vztah k sobě samému nebo o vztah s jinou osobou (rodičem, přítelem, partnerem, zaměstnavatelem, spolupracovníkem, vzorem, lékařem, školitelem). Změna se odehrává ve vztahu a kvalita tohoto vztahu, známá jako vztah, je často rozhodující pro schopnost změny.
Význam a kontext v komunikaci
Proces interpretace „významu“ myšlenek a řeči je složitý a (jak zdůrazňují vědy jako kognitivní lingvistika, transformační gramatika a obecná sémantika) může zahrnovat širokou škálu zkreslení, chyb a chybných překladů, protože vnitřní prožitky, myšlenky a pocity musí být překládány tam a zpět přes vědomé filtry vnímání do hrubých symbolů známých jako „slova“. Výsledné vzorce řeči jsou považovány za velmi vypovídající o nevědomých percepčních filtrech.
V NLP je důležitější základní subjektivní (vnímaná, kognitivní) struktura („forma“) než konkrétní situační „obsah“. Na subjektivní struktuře vnímaného problému záleží více než na situaci, do níž je zasazen. Jde o ztělesnění rozlišení forma/obsah ve filozofii, které upřednostňuje i západní psychiatrická medicína (inovaci poprvé obhajovali psychiatři Karl Jaspers a Kurt Schneider), a je také rysem v rámci kognitivní lingvistiky.
NLP je v přítomnosti a orientuje se na budoucnost.
Společná rčení (nebo zásady)
Níže jsou uvedeny některé z nejuznávanějších principů a předpokladů NLP v jejich známé aforistické podobě. Často jsou shrnuty do podoby hlášek, aby byly krátké, výstižné a zapamatovatelné, a podrobnější pojednání o nich (stejně jako o některých dalších běžných výrocích NLP) je uvedeno v knize Principy NLP.
Informace a výklad:
Jak NLP uplatňuje svou filozofii
Tato část je vsuvka. Můžete pomoci tím, že ji doplníte.
Filozofie NLP ve srovnání s jinými světonázory v podobných oborech
Tato část je vsuvka. Můžete pomoci tím, že ji doplníte.
Tato část je vsuvka. Můžete pomoci tím, že ji doplníte.