Islámské právo považuje tento zákaz za ochranu mužů a žen a za respektování manželství. Zina je považována za jeden z největších hříchů v islámu,[Jak odkazovat a odkaz na shrnutí nebo text] ať už je to před svatbou nebo po svatbě. Kromě trestů vynesených před smrtí budou hříšníci po smrti přísně potrestáni, pokud nejsou očištěni od svých hříchů trestem podle práva šarí’a.
Dodatečné splnění následujících požadavků je nutné pro provedení:
Šíitský islám povoluje sňatek na dobu určitou zvaný Nikāḥu’l-Mut’ah (arabsky: نكاح المتعة, také Nikah Mut’ah doslovně, sňatek pro potěšení, nebo sigheh, je časově ohraničená manželská smlouva podle Usulských šíitských škol šaría (islámského práva)). Doba trvání tohoto typu manželství je pevně stanovena na jeho počátku a je pak automaticky rozpuštěna po skončení jeho trvání. Nicméně sunnité to považují za neislámský koncept a prostě způsob, jak obejít zákony o cizoložství.
Korán nepovoluje mimomanželský sex.
Navíc Korán považuje mimomanželský sex za jeden z hlavních hříchů kromě polyteismu a vraždy:
Někteří říkají, že trest za cizoložství podle Koránu je zaznamenán v Súra 24 (An-Núr), verš 2:
Džavíd Ahmad Ghamidí, známý pákistánský islámský učenec, prozkoumal ve své knize Burhan všechny hadísy související s Rádžem. Založené na principech islámské jurisrudence, jako je ten od Šatibího, který píše, že Sunna je buď vysvětlení Koránu, nebo přidání ke Koránu. Pokud je to vysvětlení, pak jeho status je druhotný jinak, bude to považováno za přidání pouze v případě, že to není projednáno Koránem. Ghamidí dochází k závěru, že Koránský trest pro Zinu ve verších
Dřívější předpisy (tj. kroky učiněné k tomu, aby k trestu došlo) také u některých muslimů vyvolávají přesvědčení, že cílem procesu bylo nakonec zrušit fyzické tresty vztahující se k činům (smilstva a) cizoložství, které byly v mnoha společnostech po celém světě přítomny již v době, kdy poprvé vzniklo islámské učení. Podle tohoto názoru jsou zásady při hledání důkazů tak přísné, že vytvářejí téměř nemožnost dosáhnout verdiktu, který by byl jakýmkoli způsobem v neprospěch podezřelého.
Tresty mohou pokračovat i přes nedostatek výše uvedených důkazů, pokud se viníci cizoložství nebo předmanželského sexu rozhodnou přiznat ke svým hříchům, a pak přijmou trest. To by bylo znamením poctivosti a zbožnosti a pokud hříšník činí pokání a přísahá, že se takového hříšného činu již nikdy nedopustí (Tawba Nasuha), pak by je jejich trest za bičování nebo ukamenování zprostil hříchu, kterého se dopustili v den soudu. Pokud je přiznán v upřímnosti, trest očistí pachatele od hříchu na onom světě tak, že jeho trest na zemi je méně přísný ve srovnání s trestem, který může dostat v očistci.
Existuje mnoho hadísů, které nastiňují trest smrti jako trest za cizoložství, včetně dvou z následujících:
Ve všech tradicích došlo k ukamenování až poté, co jeden z cizoložníků dobrovolně přišel k Mohamedovi a vydal proti němu svědectví.