hypotéza

Lexikální hypotéza

Lexikální hypotéza (též základní lexikální hypotéza, lexikální přístup nebo sedimentační hypotéza) je jednou z nejdůležitějších a nejrozšířenějších vůdčích vědeckých teorií v psychologii osobnosti. Přes určité rozdíly v jejím vymezení a aplikaci je lexikální hypotéza obecně definována dvěma postuláty. První říká, že ty osobnostní charakteristiky, které jsou v životě lidí nejdůležitější, se nakonec stanou součástí jejich […]

Lexikální hypotéza Read More »

David Chalmers

David John Chalmers (20. dubna 1966 -) je přední filozof v oblasti filozofie mysli. Je profesorem filozofie a ředitelem Centra pro vědomí na Australské národní univerzitě. Než se v roce 2004 přestěhoval na Australskou národní univerzitu, působil Chalmers jako profesor filozofie a ředitel Centra pro studium vědomí na Arizonské univerzitě a předtím vyučoval na Kalifornské

David Chalmers Read More »

Sympatie

Sympatrické druhy Nepenthes jamban (vlevo) a Nepenthes lingulata (vpravo) v sumaterském horském lese V biologii se dva druhy nebo populace považují za sympatrické, pokud se vyskytují ve stejné zeměpisné oblasti a pravidelně se tak setkávají. Sympatrická speciace je příkladem populace, která se původně křížila a rozdělila se na dva nebo více různých druhů sdílejících společný

Sympatie Read More »

Statistická sémantika

Statistická sémantika se zabývá tím, „jak lze pomocí statistických vzorců lidského používání slov zjistit, co lidé myslí, alespoň na úrovni dostatečné pro přístup k informacím“ (Furnas, 2006). Jak můžeme zjistit, co slova znamenají, pouhým pohledem na vzorce slov v obrovských sbírkách textů? Jaké jsou limity tohoto přístupu k porozumění slovům? Termín statistická sémantika poprvé použil

Statistická sémantika Read More »

Pohlavní výběr

Goldieho rajský pták: Zdobený samec nahoře; samice dole. Paradesia decora: John Gerrard Keulemans (zemř. 1912) Pohlavní výběr, pojem, který Charles Darwin představil ve své knize O původu druhů z roku 1859, je významným prvkem jeho teorie přírodního výběru. Pohlavní forma výběru Mezi příklady sexuálního výběru patří zdobená paví pera, rajští ptáci, paroží jelenů (samců) a

Pohlavní výběr Read More »

Syndrom otřeseného dítěte

Syndrom otřeseného dítěte (SBS) je trojice zdravotních příznaků: subdurální hematom, krvácení do sítnice a otok mozku, z nichž lékaři v souladu se současnými lékařskými poznatky vyvozují zneužití dítěte způsobené úmyslným otřesem. Ve většině případů nejsou viditelné žádné známky vnějšího poranění. Subdurální hematom (šipka), krvácení mezi tvrdou plenu mozkovou a mozek, se běžně vyskytuje u SBS.

Syndrom otřeseného dítěte Read More »

Evoluční přístupy k depresi

Těžká deprese je celosvětově nejčastější příčinou zdravotního postižení a v roce 2000 byla čtvrtou nejčastější příčinou celosvětové zátěže nemocemi (DALY); je také významným rizikovým faktorem pro sebevraždu. Je tedy pochopitelné, že klinická deprese je považována za patologii – závažnou dysfunkci mozku. Epidemiologie klinické deprese je však v porovnání s epidemiologií závažných dysfunkcí jiných orgánů, jako

Evoluční přístupy k depresi Read More »

Efekt křížení ras

Efekt křížové rasy (někdy nazývaný cross-race bias, other-race bias nebo own-race bias) je tendence lidí jedné rasy obtížně rozpoznávat a zpracovávat tváře a výrazy obličeje příslušníků jiné rasy nebo etnické skupiny, než je jejich vlastní. V sociální psychologii se efekt mezi rasami označuje jako „výhoda ve skupině“. V jiných oborech lze tento efekt považovat za

Efekt křížení ras Read More »

W. D. Hamilton

William Donald „Bill“ Hamilton, F.R.S. (1. srpna 1936 – 7. března 2000) byl britský evoluční biolog, považovaný za jednoho z největších evolučních teoretiků 20. století. Hamilton se proslavil svou teoretickou prací, v níž vyložil přísný genetický základ pro existenci příbuzenského výběru. Tento poznatek byl klíčovou součástí rozvoje genocentrického pohledu na evoluci, a lze jej proto

W. D. Hamilton Read More »

Experimentování

Ve vědecké metodě je experiment (latinsky: ex-+-periri, „z (nebo z) pokusu“) souborem činností týkajících se jevů. Experiment je základním kamenem empirického přístupu k získávání hlubších poznatků o biologickém fyzikálním a psychologickém světě. V závislosti na filosofickém pozadí může experiment vést k úplnému objektivnímu pochopení fyzikálního světa, nebo jen napomoci zlepšení subjektivního poznání pomocí omylů. Provádět

Experimentování Read More »