Jihoasijští adolescenti se musí vypořádat se stresem z přizpůsobení se jiné kultuře, kde mohou čelit rasismu kvůli tomu, jak vypadají. i když populace jihoasijců ve Spojených státech amerických roste, nebylo provedeno mnoho výzkumů, které by zkoumaly stres, který zažívají jihoasijští adolescenti v důsledku akulturačního stresu. Výzkum „South Asian adolescents‘ experiences of acculturative stress and coping.“ autorů Pratyushy Tummala-Narra, Anity Deshpande a Jasleen Kaur se zabývá jejich zkušenostmi, výzvami, kterým čelí kvůli akulturaci, stresem, který zažívají kvůli kulturním rozdílům, a tím, jak se se stresem vyrovnávají.
Mohl byste se zmínit o tom, o čem tento výzkum je, pro naše posluchače, kteří se o něm možná dozvídají poprvé?
Můj výzkum se zaměřuje na tři široké oblasti: imigraci, duševní zdraví a trauma a kulturní kompetence v psychoterapii. Konkrétněji se zabývám výzkumem Američanů z jižní Asie a zkoumám zkušenosti první i druhé generace s kulturním přizpůsobením, genderem, rasou a rasismem, mezilidským násilím a duševním zdravím.
Co vás k tomuto výzkumu přivedlo?
O tento výzkum jsem se začala zajímat především díky svému vzdělání klinického psychologa. Jako Američanka indického původu, která vyrůstala především v USA, jsem si již dlouho uvědomovala, jakým způsobem lidé v jihoasijských komunitách nemají tendenci řešit problémy duševního zdraví nebo mezilidské násilí. O těchto problémech se mlčí, přestože se týkají mnoha jihoasijských jednotlivců a rodin. Vyhýbání se diskusi a řešení těchto problémů často vede k sociální izolaci. Chtěla jsem prostřednictvím výzkumu prozkoumat faktory, které přispívají k psychickému strádání a zotavení. Přestože se psychologický výzkum týkající se Jihoasijců v posledním desetiletí rozšiřuje, existují ve výzkumu značné mezery, které je třeba zaplnit, aby bylo možné lépe porozumět duševnímu zdraví a psychickému přizpůsobení Jihoasijců v USA.
Proč si myslíte, že úroveň stresu, kterému čelí jihoasijští adolescenti, a způsoby, jak se s ním vyrovnávají, nebyly tolik zkoumány?
S jakým druhem akulturačního stresu se podle vás potýkají jihoasijští adolescenti?
Jihoasijští adolescenti se vyrovnávají s řadou různých stresorů, jako je orientace v různých kulturních kontextech (doma, ve škole, v práci, v sousedství, v etnické nebo náboženské komunitě), konflikty s rodiči, sourozenci a širší rodinou týkající se míry autonomie, přijímání běžné americké kultury, randění a čelení rasismu a šikaně mimo domov. Představy Jihoasijců jako pasivních, exotických, teroristů a jako outsiderů/cizinců mají negativní dopad na pocit sounáležitosti jihoasijských adolescentů v USA. Někteří jihoasijští adolescenti se také vyrovnávají s marginalizací v rámci svých etnických a/nebo náboženských komunit, zejména tou, která souvisí se sexismem, homofobií, able-ismem a třídním přístupem. Čelí také břemenu stereotypu modelové menšiny a často zažívají stres, když mají pocit, že nemohou dostát stereotypu (např. vynikající studijní výsledky, určitá úroveň finančního úspěchu).
Jak se podle vás jihoasijští adolescenti vyrovnávají s akulturačním stresem?
Jihoasijští adolescenti přistupují k akulturačnímu stresu různými způsoby. Někteří adolescenti jsou schopni o stresu, kterému čelí, mluvit se svými rodiči a sourozenci, zatímco jiní mají pocit, že by své rodiče zatížili, kdyby se jim svěřili se svým trápením. Bohužel u druhé skupiny mají tendenci cítit se od rodičů a rodinných příslušníků více odtrženi. Jihoasijští adolescenti často sdílejí své obavy s přáteli, kteří jsou podobného etnického a/nebo náboženského původu.
Proč si myslíte, že jihoasijští adolescenti méně často navštěvují terapeuty?
V jihoasijských komunitách existuje stigma, pokud jde o vyhledání pomoci terapeuta, protože svěřování se s osobními problémy někomu mimo domov není běžné. Ačkoli v mnoha komunitách roste povědomí o důležitosti vyhledání pomoci při zvládání emocionálních nebo psychických potíží, mnoho Jihoasiatů vyhledá pomoc až poté, co problém dosáhne krizové úrovně. V jihoasijských komunitách existuje jen malá osvěta ohledně přínosů psychoterapie.
Myslíte si, že pro dospívající jihoasijské děti může být snazší přizpůsobit se, když v této zemi více pobývají, než když se sem přestěhují v pozdějším věku?
Dospívající, kteří emigrují z jižní Asie v raném a pozdějším věku, mají jistě odlišné zkušenosti s přizpůsobováním se USA. Jihoasiaté, kteří přicházejí později, mohou mít větší potíže s přizpůsobením se novému jazyku a novým kulturním normám, zatímco ti, kteří přicházejí v raném dětství, se pravděpodobněji rychleji akultují do jazyka a kultury. Ti, kteří přicházejí později, mohou mít také výhodu, že se cítí více spjati se zemí původu a kulturou dědictví ve srovnání s těmi, kteří se narodili v USA nebo přišli do USA jako malé děti.
Jaké kroky by podle vás měly být podniknuty na pomoc jihoasijským dospívajícím, aby jim pomohly zvládnout stres?
V jakém stadiu jsou studie v současné době a kam se podle vás budou ubírat v příštím roce?
V nadcházejícím roce se budu nadále věnovat problému rostoucího počtu depresí, úzkostí a sebevražedných myšlenek mezi obyvateli jižní Asie. Prostřednictvím kvalitativní studie rozhovorů také zkoumám konceptualizaci sexuálního násilí mezi indickými Američankami. Pracuji také na studii ohniskových skupin, která zkoumá zkušenosti s rasismem mezi 1,5 a 2. generací indických Američanů. Předpokládám, že každý z těchto projektů přinese nové poznatky týkající se duševního zdraví a traumatického stresu mezi jihoasijskými obyvateli USA.
Zde je několik studií, které mohou být užitečné – viz níže:
Tummala-Narra, P., & Sathasivam-Rueckert, N. (2016). Zkušenosti s příslušností k etnické a rasové skupině u dospívajících původem z přistěhovaleckých zemí. Journal of Adolescent Research, 31(3) 299-342.
Tummala-Narra, P., Deshpande, A., & Kaur, J. (2016). Zkušenosti jihoasijských adolescentů s akulturačním stresem a jeho zvládání. American Journal of Orthopsychiatry, 86(2), 194-211.
Inman, A.G., Tummala-Narra, P., & Kaduvettoor-Davidson, A., Alvarez, A.N., & Yeh, C.J. (2015). Kvalitativní zkoumání role rasy a rasismu pro první generaci studentů.
Asijští Indové. The Counseling Psychologist, 43(2), 217-247.
Tummala-Narra, P., Alegria, M., Chen, C. (2012). Perceived discrimination, acculturativestress, and depression among South Asians (Vnímaná diskriminace, akulturační stres a deprese u Jihoasiatů): V tomto případě se jedná o smíšená zjištění. Asian American Journal of Psychology, zvláštní vydání: Secondary analysis of the National Latino and Asian American Study (NLAAS) Dataset-Part I, 3(1), 3-16.
Jihoasijští adolescenti se musí vypořádat s dalším stresem kvůli kulturním rozdílům, protože jsou modelovou menšinou. Je třeba podniknout kroky k tomu, aby jim byla poskytnuta pomoc při zvládání tohoto stresu, a přesvědčit je, že je v pořádku jít k terapeutovi.