Přestože slovo antonymum zavedli filologové až v 19. století, jsou tyto vztahy základní součástí jazyka, na rozdíl od synonym, která jsou výsledkem historie a jemného rozlišování, nebo homonym, která jsou většinou etymologickou náhodou nebo shodou okolností.
Jazyky mají často způsoby, jak vytvářet antonyma jako snadné rozšíření lexika.
Příkladem jsou anglické předpony in- a un-.
Unreal je antonymem slova real a indocile je antonymem slova docile.
Některé plánované jazyky tyto prostředky hojně využívají k redukci násobení slovní zásoby.
Esperanto má mal- (srov. bona = „dobrý“ a malbona = „špatný“), daminština má kuri- (tjitjuu „malý“, kuritjitjuu „velký“) a Newspeak má un- (jako ungood, „špatný“).
Interlingua, naturalistický plánovaný jazyk, také používá takové předpony, aby zkrátila slovní zásobu a usnadnila učení: certe = „jistý“, incerte = „nejistý“; pare = „objevit se“, dispare = „zmizet“. Interlingva také umožňuje mnoho antonymních dvojic: bon = „dobrý“, mal = „špatný“; rapide = „rychlý“, lente = „pomalý“.