Lék v celkové anestezii (nebo anestezii, viz pravopisné rozdíly) je anestetikum, které způsobuje vratnou ztrátu vědomí. Tyto léky jsou obecně podávány anesteziologem/anesteziologem za účelem navození nebo udržení celkové anestezie pro usnadnění chirurgického zákroku.
Léky podávané k navození nebo udržení celkové anestezie se podávají buď jako:
Nejčastěji se tyto dvě formy kombinují, injekce se podává k navození anestezie a plyn se používá k jejímu udržení, i když je možné dodat anestezii pouze inhalací nebo injekcí.
Inhalační anestetika jsou buď těkavé kapaliny nebo plyny a obvykle se podávají pomocí anesteziologického přístroje. Anesteziologický přístroj umožňuje sestavit směs kyslíku, anestetik a okolního vzduchu, dopravit ji k pacientovi a sledovat parametry pacienta a přístroje. Tekutá anestetika se ve stroji odpařují.
Mnoho sloučenin bylo použito pro inhalační anestezii, ale jen několik z nich se stále široce používá. Desfluran, isofluran a sevofluran jsou dnes nejrozšířenější těkavá anestetika. Často se kombinují s oxidem dusným. Starší, méně oblíbená těkavá anestetika zahrnují halotan, enfluran a methoxyfluran. Výzkumníci také aktivně zkoumají použití xenonu jako anestetika.
Injekční anestetika se používají k navození a udržení stavu bezvědomí. Anestetici preferují použití intravenózních injekcí, protože jsou rychlejší, obecně méně bolestivé a spolehlivější než intramuskulární nebo subkutánní injekce. Mezi nejrozšířenější léky patří:
Výzkumníci se shodují, že interakce s iontovými kanály je konečným mechanismem působení celkových anestetik a nyní určují přesné molekulární mechanismy. Místa působení celkových anestetik se však ukázala jako obtížně identifikovatelná až do poslední dekády. Velké rozdíly ve struktuře, od komplexních steroidů až po inertní monatomický plyn xenon, vedly k několika dnes již zastaralým teoriím anestetického působení.
Dnes je známo, že celková anestetika působí na centrální nervový systém tak, že modifikují elektrickou aktivitu neuronů na molekulární úrovni modifikací funkce iontových kanálů. K tomu může dojít tak, že se anestetické molekuly navážou přímo na iontové kanály nebo jejich narušením funkce molekul, které udržují iontové kanály.