Naturalismus, někdy také nazývaný definismus, je teorie v metaetice, která zastává názor, že etické pojmy mohou být definovány; význam etických vět může být dán zcela neetickými pojmy. Takže na otázku: „Může být význam etických vět přeformulován jinými slovy, která nepoužívají normativní pojmy jako ‚dobré‘ a ‚správné‘?“ přírodovědec odpovídá: „Určitě.“ Podle názoru přírodovědce jsou nakonec dobro a právo přirozenými vlastnostmi – jsou to nakonec vlastnosti věcí, které se mohou nacházet v přirozeném světě. Opačný názor, etický ne-naturalismus, slavně obhajoval G. E. Moore.
Mohli bychom dát podrobnější definici, pokud jde o tvrzení a snížení, že v obecnostech, vyjadřuje obecné chápání pojmu:
První část definice, „že etické věty vyjadřují tvrzení“ vyjadřuje názor zvaný kognitivismus.
Etický naturalismus kombinuje kognitivismus s morálním redukcionismem – myšlenkou, že etické věty „mohou být redukovány na neetické věty“. Tato teorie tedy tvrdí, že smysl etických výroků může být vyjádřen bez použití etických pojmů jako „dobrý“ a „správný“. Tímto způsobem se etické výroky stávají jakýmsi těsnopisem nebo užitečnou zkratkou pro tvrzení o tom, co jsou nakonec neetická fakta o lidských potřebách nebo touhách.
Teorie hodnoty – důležitý obor etiky – obsahuje řadu teorií o tom, co znamená „dobro“ nebo, vykládáno jinak, jaké obecné druhy věcí jsou dobré. Na teorii hodnoty by se dalo pohlížet jako na způsob, jak určit, jak redukovat dobrotu na neetické vlastnosti, protože v teorii hodnoty existuje mnoho příkladů takového redukování. Hedonismus je například názor, že dobrota je nakonec jen potěšení. Je však třeba poznamenat, že ne všichni filozofové pracující na teorii hodnoty by své teorie považovali za redukce.
fi:Eettinen naturalismi