V medicíně je periferní arteriální okluzivní onemocnění (PAOD, také známé jako periferní vaskulární onemocnění (PVD) a periferní arteriální onemocnění (PAD) kolaktorem pro všechna onemocnění způsobená obstrukcí velkých periferních tepen, která mohou být důsledkem aterosklerózy, zánětlivých procesů vedoucích ke stenóze, embolii nebo vzniku trombu. Způsobuje buď akutní, nebo chronickou ischemii.
Při podezření na PAOD je v první linii testován index kotníkového brachiálního tlaku (ABPI/ABI), který je měřítkem poklesu krevního tlaku v tepnách zásobujících dolní končetiny. Snížený ABPI (méně než 0,9) odpovídá PAOD. Hodnoty ABPI pod 0,8 indikují středně těžkou nemoc a pod 0,5 těžkou nemoc.Je možné, že při podmínkách, které tuhnou stěny cév, vznikají nesprávné hodnoty a vysoké hodnoty (>1,3) by si také zasloužily vyšetření.
Pokud jsou ABI abnormální, dalším krokem je zpravidla vyšetření dolní končetiny dopplerem ultrazvukem, které se zaměří na místo a rozsah aterosklerózy ve femorální arterii. Jiné zobrazování může být provedeno angiografií, kdy je katetr zaveden do femorální arterie a selektivně veden do dotčené arterie a poté použit k injekci radiodenské kontrastní látky, zatímco rentgen je pořízen. Jakákoli stenóza arterií může být identifikována a léčena současně balónkovou angioplastikou, pokud je stenóza přes krátký úsek (<3 cm). Nicméně, pokud je arterie uzavřená nebo je přítomno difuzní onemocnění, pak může být nutná operace arteriálního bypassu.
Moderní multislice skenery počítačové tomografie (CT) poskytují přímé zobrazení arteriálního systému jako alternativu k angiografii. CT poskytuje kompletní vyhodnocení aorty a tepen dolních končetin bez nutnosti angiogramu arteriální injekce kontrastní látky.
Prevalence onemocnění periferních tepen (PAD) u lidí starších 55 let je 10%-25% a zvyšuje se s věkem; 70%-80% postižených jedinců je asymptomatických; pouze menšina někdy vyžaduje revaskularizaci nebo amputaci.
V USA postihuje onemocnění periferních tepen 12-20 procent Američanů ve věku 65 let a starších. I přes jeho prevalenci a důsledky kardiovaskulárního rizika podstupuje léčbu pouze 25 procent pacientů s PAD.
Výskyt symptomatické PAD se zvyšuje s věkem, z přibližně 0,3% ročně u mužů ve věku 40-55 let na přibližně 1% ročně u mužů ve věku nad 75 let. Prevalence PAD se značně liší v závislosti na tom, jak je PAD definována, a na věku studované populace. Diagnóza je kritická, protože lidé s PAD mají čtyřikrát až pětkrát vyšší riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.
V západní Austrálii je prevalence symptomatického onemocnění kolem 60 let věku asi 5%.
Studie z dat NHANES 1999-2000 zjistila, že PAD postihuje přibližně 5 milionů dospělých.
Studie Diabetes Control and Complications Trial a U.K. Prospective Diabetes Studie u lidí s diabetem 1. a 2. typu prokázaly, že glykemická kontrola je silněji spojena s mikrovaskulárním onemocněním než makrovaskulární onemocnění. Může se stát, že patologické změny, které se vyskytují v malých cévách, jsou citlivější na chronicky zvýšené hladiny glukózy než ateroskleróza, která se vyskytuje ve větších tepnách.
Arteriální trombóza nebo embolie má chmurnou prognózu, ale občas je úspěšně léčena trombolýzou.
Mnoho pacientů s PAOD má také anginu pectoris nebo prodělali infarkt myokardu. Existuje také zvýšené riziko cévní mozkové příhody.
Bylo vypracováno několik různých obecných norem, včetně:
Hypertenzní srdeční onemocnění – Hypertenzní nefropatie – Sekundární hypertenze (Renovaskulární hypertenze)
Angina pectoris (Prinzmetalova angina) – infarkt myokardu – Dresslerův syndrom
Plicní embolie – Cor pulmonale
Perikarditida – Perikardiální výpotek – Srdeční tamponáda
Endokarditida – mitrální chlopně (regurgitace, prolaps, stenóza) – aortální chlopně (stenóza, nedostatečnost) – plicní chlopně (stenóza, nedostatečnost) – trikuspidální chlopně (stenóza, nedostatečnost)
Myokarditida – kardiomyopatie (Dilatační kardiomyopatie, hypertrofická kardiomyopatie, Loefflerova endokarditida, restriktivní kardiomyopatie) – arytmogenní dysplazie pravé komory
Srdeční blokáda: AV blokáda (1. stupeň, 2. stupeň, 3. stupeň) – Bundle branch block (Left, Right) – Bifascicular block – Trifascicular blockPre-excitační syndrom (Wolff-Parkinson-White, Lown-Ganong-Levine) – Long QT syndrom – Adams-Stokesův syndrom – Srdeční zástava Arytmie: Paroxysmální tachykardie (Supraventrikulární, AV nodální reentrant, Ventrikulární) – Flutter síní – Fibrilace síní – Fibrilace komor – Předčasná kontrakce (Atriální, Ventrikulární) – Sick sinus syndrom
Srdeční selhání – kardiovaskulární onemocnění – kardiomegalie – ventrikulární hypertrofie (vlevo, vpravo)
Intrakraniální/cerebrální krvácení: Extraaxiální krvácení (Epidurální krvácení, Subdurální krvácení, Subarachnoidální krvácení) – Intraaxiální hematom (Intraventrikulární krvácení, Intraparenchymální krvácení) – Syndrom přední páteřní tepny – Binswangerova choroba – Moyamoya choroba
Ateroskleróza (stenóza renální arterie) – disekce aorty/aneurysma aorty (aneurysma Abdominální aorty) – Aneurysma – Raynaudův fenomén/Raynaudova choroba – Buergerova choroba – Arteritida (Aortitida) – Intermitentní klaudikace – Arteriovenózní píštěl – Hereditární krvácivá telangiektázie – Spiderův angiom
Trombóza/flebitida/tromboflebitida (hluboká žilní trombóza, May-Thurnerův syndrom, trombóza portální žíly, žilní trombóza, Budd-Chiariho syndrom, trombóza renální žíly, Paget-Schroetterova choroba) – křečové žíly/Portakavální anastomóza (hemoroidy, jícnové varixy, varikokéla, žaludeční varixy, Caput medusae) – syndrom nadřazené vena cava – lymfa(lymfadenitida, lymfodémy, lymfangitida)