Původní Whitehallova studie zkoumala sociální determinanty zdraví, konkrétně prevalenci kardiorespiračních onemocnění a úmrtnost mezi britskými úředníky mužského pohlaví ve věku 20 až 64 let. Původní studie, Whitehall I Study, byla prováděna po dobu deseti let, počínaje rokem 1967. Druhá fáze, Whitehall II Study, zkoumala zdraví 10 308 úředníků ve věku 35 až 55 let, z nichž dvě třetiny byli muži a jedna třetina ženy. Dlouhodobé sledování studijních subjektů z prvních dvou fází probíhá.
Studie Whitehall zjistily silnou spojitost mezi stupněm zaměstnanosti státních zaměstnanců a úmrtností z řady příčin. Muži v nejnižším stupni (poslíčci, vrátní atd.) měli úmrtnost třikrát vyšší než muži v nejvyšším stupni (administrátoři).
První fáze Whitehallových studií, neboli Whitehall I, zjistila vyšší úmrtnost u mužů nižšího zaměstnaneckého stupně, konkrétně kvůli ischemické chorobě srdeční, a také zvýšenou úmrtnost kvůli všem příčinám u mužů nižšího postavení.
Úvodní Whitehallova studie zjistila, že nižší stupně, a tedy status, byly jednoznačně spojeny s většími sklony k významným rizikovým faktorům, včetně obezity, kouření, omezení volného času a fyzické aktivity, více základních onemocnění, vyššího krevního tlaku a kratší výšky. Kontrola těchto rizikových faktorů nepředstavovala více než 40% rozdílů stupňů v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. I po kontrole těchto standardních rizikových faktorů měl nejnižší stupeň stále relativní riziko 2,1 pro úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve srovnání s nejvyšším stupněm.
Whitehall II je longitudinální, prospektivní kohortní studie 10 308 žen a mužů, z nichž všichni byli zaměstnáni v londýnských kancelářích britské státní služby při náboru do studie v roce 1985. Sběr základních údajů zahrnoval klinické vyšetření a dotazník vlastních zpráv. Od výchozího stavu bylo dokončeno osm vln sběru údajů a devátá vlna má začít v říjnu 2007. Název Whitehall II je odvozen z předchozí studie více než 18 000 státních zaměstnanců (první Whitehallova studie) všech mužů.
Whitehallovy studie vyvrátily dva mýty. Prvním je, že lidé ve vysoce postavených zaměstnáních mají vyšší riziko srdečních chorob. Druhým je, že gradient zdraví v industrializovaných společnostech je prostě otázkou špatného zdraví pro znevýhodněné a dobrého zdraví pro všechny ostatní.
Whitehallovy studie do jisté míry odhalily záhadu, proč by někdo uprostřed společenské hierarchie měl mít horší zdraví než ti nad nimi a lepší zdraví než ti pod nimi. Výzkum pokračuje v důkladném zkoumání cest a mechanismů, které sociální postavení ovlivňuje zdraví. Cílem výzkumné skupiny je vybudovat kauzální model vedoucí od sociální pozice přes psychosociální a behaviorální dráhy k patofyziologickým změnám, subklinickým markerům onemocnění, funkčním změnám a klinickým onemocněním.
Zdravotní rizika spojená s rozdíly v bohatství a moci
Whitehallovy studie byly svým pojetím zaměřeny na jediný okruh příbuzných povolání, kde v rámci profesních stupňů existuje relativně malá heterogenita, přesto jsou jasné sociální rozdíly mezi jednotlivými stupni neodmyslitelné. Studie byly tímto způsobem koncipovány jako snaha vyhnout se určitým výzkumným nevýhodám spojeným s generalizovanými společenskými třídními seskupeními, nevýhodám, které by jinak vyplývaly z rozmanitosti povolání v rámci společenských tříd, což by zase mělo tendenci snižovat potenciální objektivitu analýz.
Primární zdravotní rizika zkoumaná ve studiích Whitehall zahrnují kardiovaskulární funkce, kouření, vlastnictví auta, angínu pectoris, volný čas/koníčky, měření EKG a cukrovku.
Vysoký krevní tlak v práci byl spojen s větším „pracovním stresem“, včetně „nedostatečného využití dovedností“, „napětí“ a „nejasnosti“ v přidělených úkolech. Vyšší krevní tlak u zaměstnanců nejnižší platové třídy souvisel s nejvyšším skóre pracovního stresu, zatímco krevní tlak doma nesouvisel s úrovní pracovního stresu.
Podle výzkumů Whitehallovy studie byla prokázána „strmá inverzní asociace mezi společenskou třídou, posuzovanou podle stupně zaměstnanosti, a úmrtností na širokou škálu nemocí“. Shrnutí morálních poznatků Whitehallovy studie dospělo k závěru, že „větší pozornost by měla být věnována sociálnímu prostředí, uspořádání pracovních míst a důsledkům nerovnosti příjmů“.
Studii řídí profesor Michael Marmot z katedry epidemiologie a veřejného zdraví na University College London. V současné době je Marmot komisařem komise Světové zdravotnické organizace pro sociální determinanty zdraví.