Dopravní psychologie je aspektem dopravní psychologie. Zatímco dopravní psychologie souvisí především se „studiem chování účastníků silničního provozu a psychologických procesů, které jsou základem tohoto chování“ (Rothengatter, 1997, 223) a také se vztahem mezi chováním a nehodami, dopravní psychologie, někdy označovaná jako psychologie mobility, se zaměřuje na otázky mobility, individuální a sociální faktory v pohybu osob a zboží a řízení poptávky po cestování (TDM).
V dopravní psychologii neexistuje jediný teoretický rámec, ale mnoho specifických modelů vysvětlujících např. percepční, pozornostní, kognitivní, sociální, motivační a emoční determinanty mobility a dopravního chování. Jeden z nejvýraznějších modelů chování rozděluje různé úkoly spojené s účastí v dopravě do tří hierarchických úrovní, tj. strategická, taktická a provozní úroveň. Model demonstruje rozmanitost rozhodovacích a kontrolních úkolů, které musí být splněny při řízení vozidla. Nicméně až dosud má většina psychologických modelů spíše heuristický charakter, např. teorie rizika jako hypotéza kompenzace rizika, Fullerův model schopnosti plnění úkolů, a proto nejsou dostatečně přesné, aby umožňovaly konkrétní predikci a kontrolu chování. Částečně je to způsobeno významem individuálních rozdílů, což je hlavní téma psychologie, které v dopravě a dopravě nebylo dosud dostatečně vysvětleno. Na druhé straně sociálně-psychologické modely postoje-chování, jako je Ajzenova teorie plánovaného chování, byly užitečné při identifikaci determinantů rozhodnutí o mobilitě.
Spojením vědeckých a praktických směrů lze rozlišit šest oblastí dopravní a dopravní psychologie (Schlag, 1999):
Oblasti dopravní psychologie
Výzkum chování a nehod
zejména ve vztahu k různým skupinám účastníků silničního provozu (věkové skupiny, druhy dopravy), ale také ve vztahu ke konstrukci silnic a motorovým vozidlům. Vysvětlení a predikce chování účastníků silničního provozu závisí na vývoji platných a spolehlivých modelů o úloze lidských faktorů v pohybovém chování a zejména výkonu řidiče. Psychologický výzkum dopravních nehod a chování se zabývá např.,
Předcházení nehodám a zvyšování bezpečnosti provozu
Vzdělávání a informace, ale celkově následující písmena „4 E“: prosazování práva, vzdělávání, inženýrství, podpora/hospodárnost. Hlavním cílem je podpora bezpečnosti ovlivňováním a úpravami chování pomocí právních, vzdělávacích, specifických opatření pro vozidla a silnice; školení řidičů, vzdělávání instruktorů řízení, informace o dopravních otázkách, koncepce kampaní a jejich uvádění na trh, účinné prosazování.
Výzkum a poradenství v otázkách mobility, dopravního hospodářství a strojírenství
Hlavním cílem je uživatelsky orientovaná a nejlépe použitelná nabídka a design. To zahrnuje rozlišení dopravních potřeb zvláštních skupin (senioři, handicapovaní, mladí lidé atd.). Hlavními tématy jsou
Konstrukce a design vozidel
Psychologie ve výrobě automobilů se tradičně zabývá otázkami ergonomie, ale od 80. let se nové palubní přístroje a s nimi spojená nová infrastruktura staly rychle rostoucím oborem. Pokročilé asistenční systémy pro řidiče (ADAS) a nové informační systémy jsou navrženy tak, aby podporovaly řidiče vhodným a uživatelsky orientovaným způsobem. Na základě analýz řidičských úkolů, které musí řidiči zvládnout, např. více úkolů vyžadujících rozdělenou pozornost, se psychologové v procesu navrhování primárně orientují na lidské potřeby definující technické požadavky, vývoj zaměřený na člověka, použitelnost ADAS, provozuschopnost rozhraní člověk-stroj (HMI), adaptaci na chování a kompenzaci rizik, přijímání inovací a sociální dopady.
Psychologické hodnocení a poradenství / rehabilitace
pro řidiče, kteří zpozorněli: hodnocení, školení a rehabilitace řidičů, především pro řidiče s přestupky (řízení pod vlivem alkoholu, závažné přestupky proti dopravním předpisům), hodnocení způsobilosti pro řízení, výběr a školení profesionálních řidičů.
Železniční a letová psychologie
Části zmíněných oblastí se nevztahují pouze na silniční dopravu, ale také na železniční a leteckou dopravu. Nicméně železniční a letová psychologie se historicky vyvíjela částečně odděleně od převládající silniční dopravní psychologie. Jedním z hlavních nových směrů v železniční i letové psychologii je posun pozornosti od profesionálního provozovatele (výběr a školení) k pohledu zákazníka (kvalita služeb, využitelnost).