Filosofie společenských věd je vědecké objasnění a diskuse účtů povahy společenských věd, jejich vzájemných vztahů a jejich vztahů k přírodním vědám (viz přírodní vědy).
V širším slova smyslu jsou společenské vědy ty, které směřují k racionálnímu a systematickému chápání lidské společnosti.
Émile Durkheim se snažil definovat společenské vědy jako ty, které se zabývají zvláštním druhem faktu, který nazval společenským faktem. Ve své knize Pravidla sociologické metody řekl, že společenský fakt může být rozpoznán „mocí vnějšího nátlaku, kterou vykonává nebo je schopen vykonávat nad jednotlivci, a přítomnost této moci může být rozpoznána ve svém obratu buď existencí nějaké konkrétní sankce, nebo odporem nabízeným proti každé individuální snaze ji porušit“.
V rámci filosofie společenských věd je samozřejmě tato či jakákoli jiná definice předmětem diskuse. Durkheim chtěl ovšem zdůraznit formální sankce, jako je právo, neformální sankce, jako je vyhýbavost, a normy společnosti, které oba druhy sankcí prosazují.
Konkurenční úvahu o předmětu společenských věd nalezneme v knize Maxe Webera Ekonomika a společnost, v níž navrhl, že sociální činnost v technickém smyslu, který definoval, je základním stavebním kamenem společenských jevů nebo, jak by řekl Durkheim, sociálních faktů. Weber zdůrazňoval srozumitelnost sociálních jevů při pohledu na úrovni jednotlivých zapojených lidských bytostí.
Současnou prací ve filozofii sociálních věd, která navazuje na debatu mezi Durkheimem a Weberem, je kniha Margaret Gilbertové O sociálních faktech. Vychází z poznatků Durkheima, Webera a třetího zakladatele sociologie Georga Simmela a tvrdí, že ústřední společenské jevy včetně sociálních norem a sociálních skupin v centrálním slova smyslu jsou věcí společného závazku.
fi:Yhteiskuntatieteiden filosofia