Bromismus je syndrom, který vyplývá z dlouhodobého užívání sedativ na bázi bromidu draselného. Bromismus byl kdysi velmi častou poruchou, která byla zodpovědná za 5-10% hospitalizací v psychiatrických léčebnách. Nyní se jedná o méně častou poruchu, protože bromid byl v mnoha zemích stažen z klinického použití a v jiných zemích výrazně omezen. Mechanismem bromismu je vysoká hladina bromidu chronicky narušující membránu neuronů, která postupně narušuje přenos neuronů, což vede k toxicitě. Bromid má velmi dlouhý poločas vylučování 9-12 dní, což může vést k nadměrné akumulaci. Dávky bromidu 0,5-1 gramu denně mohou vést k bromismu. Terapeutická dávka bromidu je asi 3-5 gramů bromidu, což vysvětluje, proč byla chronická toxicita (bromismus) kdysi tak častá. I když se vyskytují významné a někdy závažné poruchy neurologické, psychiatrické, gastrointestinální funkce i dermatologické účinky, je úmrtí na bromismus vzácné. Bromid se však stále příležitostně používá, v některých zemích na epilepsii. Bromismus je způsoben neurotoxickým účinkem na mozek, který má za následek somnolenci, psychózu, záchvaty a delirium.
Bromismus se diagnostikuje kontrolou sérových hladin chloridů, elektrolytů, glukózy, BUN a kreatininu, stejně jako příznaků, jako je psychóza. Bromid je také radioaktivní, takže při diagnóze může pomoci i rentgen břicha.
Neurologické a psychiatrické příznaky jsou proteánské a zahrnují příznaky neklidu, podrážděnosti, ataxie, zmatenosti, halucinací, psychózy, slabosti, stuporu a v těžkých případech kómatu.
Gastrointestinální účinky zahrnují nauzeu a zvracení jako akutní nežádoucí účinky a anorexii a zácpu při chronickém užívání.
Dermatologické účinky zahrnují akneiformní, pustulózní a erytematózní vyrážky.
Proti bromidu neexistují žádná specifická antidota, i když podání chloridu a tekutin může pomoci tělu k rychlejšímu vylučování bromidu. Furosemid může pomoci při vylučování močí u jedinců s poruchou funkce ledvin nebo tam, kde je toxicita bromidu závažná.