V aplikované lingvistice je metoda gramatického překladu metodou výuky cizího jazyka odvozenou od klasické (někdy nazývané tradiční) metody výuky řečtiny a latiny. Metoda vyžaduje, aby studenti překládali celé texty slovo od slova a učili se nazpaměť četná gramatická pravidla a výjimky a také obrovské seznamy slovní zásoby. Cílem této metody je umět číst a překládat literární mistrovská díla a klasiky.
V celé Evropě v 18. a 19. století byl vzdělávací systém tvořen především kolem metody zvané fakultní psychologie. Stručně řečeno, tato teorie diktovala, že tělo a mysl jsou oddělené a mysl se skládá ze tří částí: vůle, emocí a intelektu. Věřilo se, že intelekt může být dostatečně zostřen, aby nakonec ovládal vůli a emoce. Způsob, jak toho dosáhnout, byl prostřednictvím učení klasické literatury Řeků a Římanů, stejně jako matematiky. Navíc, dospělý s takovým vzděláním byl považován za mentálně připraveného na svět a jeho výzvy. V 19. století se ve školách začaly objevovat moderní jazyky a literatura. Věřilo se, že výuka moderních jazyků není užitečná pro rozvoj duševní disciplíny, a proto byly vynechány z osnov. Výsledkem bylo, že učebnice byly v podstatě kopírovány pro moderní jazykovou třídu. Ve Spojených státech amerických byly základní základy této metody používány ve většině tříd cizího jazyka na středních a vysokých školách a nakonec byly nahrazeny mimo jiné audio-lingvální metodou.
Výuka probíhala v rodném jazyce. Kapitola ve výrazné učebnici této metody by začínala masivním dvojjazyčným slovníkovým seznamem. Gramatické body by pocházely přímo z textů a byly by v učebnici prezentovány kontextově, aby je instruktor podrobně vysvětlil. Gramatika tak poskytovala pravidla pro skládání slov do vět. K procvičení a posílení znalostí by se používaly únavné překlady a gramatické drily, aniž by se věnovala velká pozornost obsahu. Věty by se rozkládaly a překládaly. Nakonec by se celé texty překládaly z cílového jazyka do rodného jazyka a testy by často žádaly studenty, aby kopírovali klasické texty v cílovém jazyce. Velmi malá pozornost se věnovala výslovnosti nebo jakýmkoli komunikativním aspektům jazyka. Cvičenou dovedností byla četba, a to pouze v kontextu překladu.
Metoda má ze své podstaty velmi omezený rozsah cílů. Protože v učebních osnovách chyběla mluva nebo jakýkoli druh spontánních tvůrčích výstupů, studenti často selhali v mluvení nebo dokonce psaní dopisů v cílovém jazyce. Pozoruhodný citát popisující účinek této metody pochází od Bahlsena, který byl studentem Plötze, významného zastánce této metody v 19. století. V komentáři o psaní dopisů nebo mluvení řekl, že by byl přemožen „opravdovým lesem odstavců a neproniknutelnou houštinou gramatických pravidel“. Později teoretici jako Vietor, Passy, Berlitz a Jespersen začali mluvit o tom, co nový druh výuky cizího jazyka potřebuje, a osvětlili, co gramatickému překladu chybí. Podporovali výuku jazyka, ne o jazyce, a výuku v cílovém jazyce, zdůrazňovali řeč stejně jako text. Díky gramatickému překladu studenti postrádali aktivní roli ve třídě, často opravovali vlastní práci a striktně se řídili učebnicí.
Metoda překladu gramatiky
V nedávné minulosti se vyvinula řada metod a technik pro výuku angličtiny a také dalších cizích jazyků, přesto se tato metoda stále používá v mnoha částech Indie. Udržuje mateřský jazyk studujícího jako referenci zejména v procesu učení druhých/cizích jazyků. Hlavní principy, na kterých je metoda překladu gramatiky založena, jsou následující:
Při této metodě učitel při výuce učebnice překládá každé slovo a frázi z angličtiny do mateřského jazyka studentů. Dále jsou studenti povinni překládat věty ze svého mateřského jazyka do angličtiny. Tato cvičení v překladu jsou založena na různých položkách, které se týkají gramatiky cílového jazyka. Metoda klade důraz na studium gramatiky prostřednictvím dedukce, tedy studiem gramatických pravidel. Kontrastní studium cílového jazyka s mateřským jazykem dává vhled do struktury nejen cizího jazyka, ale i mateřského jazyka.
Metoda gramatického překladu má dvě hlavní výhody.
Spolu s jeho výhodami, gramatický překlad metoda přichází s mnoha nevýhodami.
Metoda gramatického překladu zůstala ve školách až do šedesátých let, kdy probíhalo kompletní hodnocení pedagogiky cizích jazyků. Mezitím učitelé experimentovali s přístupy, jako je přímá metoda v poválečných a depresivních třídách, ale bez větší struktury, kterou by mohli sledovat. Důvěryhodná metoda gramatického překladu udávala tempo mnoha tříd po mnoho desetiletí.