Zkušenosti

Další významy viz Experience (disambiguation)

Zkušenost jako obecný pojem zahrnuje znalost, dovednost nebo pozorování nějaké věci nebo události, které byly získány účastí na této věci nebo události nebo vystavením se této věci nebo události.
Historie slova zkušenost jej úzce spojuje s pojmem experiment.
Slovo zkušenost lze například použít ve výroku jako např: „Mám zkušenosti s rybařením“.

Pojem zkušenost se obecně vztahuje spíše na know-how nebo procedurální znalosti než na propoziční znalosti: spíše na školení na pracovišti než na učení se z knih. Filozofové nazývají znalosti založené na zkušenosti „empirickými znalostmi“ nebo „znalostmi a posteriori“.

Zkoumání zkušenosti má v kontinentální filozofii dlouhou tradici. Zkušenost hraje důležitou roli ve filozofii Sørena Kierkegaarda. Německý termín Erfahrung, který se do češtiny často překládá jako „zkušenost“, má poněkud jiný význam a konotuje soudržnost životních zkušeností.

Osoba se značnými zkušenostmi v určitém oboru může získat pověst odborníka.

Slovo „zkušenost“ může poněkud dvojznačně odkazovat jak na mentálně nezpracované bezprostředně vnímané události, tak na údajnou moudrost získanou následnou reflexí těchto událostí nebo jejich interpretací.

Určitá moudrost – zkušenost se hromadí po určitou dobu,
člověk však může zažít (a získat obecnou zkušenost moudrosti) i na základě jediné konkrétní události.

Lze také rozlišovat mezi (například) fyzickým, mentálním, emocionálním, duchovním, zástupným a virtuálním zážitkem (zážitky).

Fyzická zkušenost se objeví vždy, když se změní objekt nebo prostředí.
Jinými slovy, fyzické zkušenosti se vztahují k pozorovatelným objektům. Nemusí zahrnovat modální vlastnosti ani mentální zkušenosti.

Duševní zkušenost zahrnuje aspekt intelektu a vědomí, který je prožíván jako kombinace myšlení, vnímání, paměti, emocí, vůle[citace potřebná] a představivosti, včetně všech nevědomých kognitivních procesů. Termín může implicitně odkazovat na myšlenkový proces. Mentální zkušenost a její vztah k fyzickému mozku tvoří oblast filozofické diskuse: někteří teoretici identity původně tvrdili, že identita mozku a mentálních stavů platí pouze pro několik vjemů. Většina teoretiků však tento názor zobecnila tak, aby se vztahoval na všechny mentální zkušenosti.

Matematici mohou být příkladem kumulované mentální zkušenosti v přístupech a dovednostech, s nimiž pracují. Matematický realismus, stejně jako realismus obecně, tvrdí, že matematické entity existují nezávisle na lidské mysli. Lidé tedy matematiku nevynalézají, ale spíše ji objevují a zažívají, a totéž by pravděpodobně dělaly i jakékoli jiné inteligentní bytosti ve vesmíru. Tento názor považuje za objevitelný pouze jeden druh matematiky; například trojúhelníky, pravé úhly a křivky považuje za skutečné entity, nikoli pouze za výtvory lidské mysli. Někteří pracující matematici se hlásí k matematickému realismu, jak sami vidí zkušenosti s přirozeně se vyskytujícími objekty. Příkladem jsou Paul Erdős a Kurt Gödel. Gödel věřil v objektivní matematickou realitu, kterou lze vnímat obdobně jako smyslové vnímání. Některé principy (například: pro libovolné dva objekty existuje množina objektů sestávající právě z těchto dvou objektů) bylo možné přímo vidět jako pravdivé, ale některé domněnky, jako například hypotéza kontinua, se mohly ukázat jako nerozhodnutelné právě na základě těchto principů. Gödel navrhl, že kvaziepirická metodologie, jako je zkušenost, by mohla poskytnout dostatečné důkazy, aby bylo možné takovou domněnku rozumně předpokládat. U zkušenosti existují rozdíly v závislosti na tom, jaký druh existence matematických entit považujeme za existující a jak o nich víme[cit. dle potřeby].

Doporučujeme:  Robert Gordon

Lidé si dokáží zamilovanost (a rozchod) racionalizovat jako „citový prožitek“. Společnosti, ve kterých chybí institucionální domluvené sňatky, se mohou odvolávat na emocionální zkušenost jednotlivců, která ovlivňuje výběr partnera.
Koncept emoční zkušenosti se objevuje také v pojmech emoční inteligence a empatie.

Newberg a Newberg poskytují pohled na duchovní zkušenost.

Zážitek experiencor. Mystikové mohou své vize označovat jako „duchovní zážitky“. Psychologové však mohou tytéž zážitky vysvětlovat jako změněné stavy vědomí, k nimž může dojít náhodně v důsledku (například) velmi vysoké horečky, infekcí, jako je meningitida, nedostatku spánku, hladovění, nedostatku kyslíku, dusíkové narkózy (hloubkové potápění), psychózy, epilepsie spánkového laloku nebo úrazu. Lidé mohou těchto zážitků dosáhnout i záměrněji, a to prostřednictvím uznávaných mystických praktik, jako je smyslová deprivace nebo techniky ovládání mysli, hypnóza, meditace, modlitba nebo mystické disciplíny, jako je mantrická meditace, jóga, súfismus, snová jóga nebo surat šabda jóga.) Některá „primitivní náboženství“ podporují duchovní zážitky prostřednictvím požití psychoaktivních drog, jako je alkohol a opiáty, častěji však entheogenních rostlin a látek, jako je konopí, šalvěj božská, psilocybinové houby, peyotl, DXM, ayahuasca nebo datura. Další způsob navození duchovního zážitku prostřednictvím změněného stavu vědomí zahrnuje psychoakustiku, binaurální beaty nebo světelnou a zvukovou stimulaci.

Dospívání a život ve společnosti mohou podporovat rozvoj a pozorování sociálních zkušeností.
Sociální zkušenost poskytuje jednotlivcům dovednosti a návyky nezbytné pro účast ve vlastní společnosti, neboť společnost samotná se utváří[cit. dle potřeby] prostřednictvím množství sdílených zkušeností, které formují normy, zvyky, hodnoty, tradice, sociální role, symboly a jazyky.

Virtuální zážitek a simulační hry

Použití počítačových simulací může osobě nebo skupině osob umožnit virtuální zážitky ve virtuální realitě.
Hry na hraní rolí považují „zážitek“ (a jeho získání) za důležitou, měřitelnou a cennou komoditu. Mnoho videoher na hraní rolí například obsahuje měrné jednotky, které slouží k vyčíslení nebo podpoře postupu postavy hráče ve hře – nazývají se zkušenostní body.

Doporučujeme:  Apokrinní potní žlázy

Někdo, kdo je schopen vyprávět o události, které byl svědkem nebo které se účastnil, má „zkušenost z první ruky“. Zkušenosti z první ruky typu „musel jsi tam být“ se mohou zdát obzvláště cenné a privilegované, ale často jsou potenciálně vystaveny chybám ve smyslovém vnímání a v osobní interpretaci.

Zkušenosti z třetí ruky, založené na nepřímých a případně nespolehlivých zvěstech nebo pověstech, se mohou (i v případě spolehlivých svědectví) nebezpečně přiblížit slepému ctění autorit.

Subjektivní zkušenost může zahrnovat stav individuální subjektivity, vnímání, na němž si člověk buduje vlastní stav reality; reality založené na interakci s okolím. Subjektivní zkušenost závisí na individuální schopnosti člověka zpracovávat data, ukládat je a internalizovat. Například: naše smysly shromažďují data, která pak zpracováváme podle biologického naprogramování (genetiky), neurologické sítě – vztahů a dalších proměnných, jako je relativita

V zážitkových skupinách hraje důležitou roli zkušenost.

Změny zkušeností v průběhu historie

Někteří postmodernisté se domnívají, že během přechodu od předmoderny přes modernu k postmoderně se kvalitativně změnila povaha lidského prožívání (zcela nezávisle na detailech prožívaného okolí).

Alternativy k zážitkům

Immanuel Kant staví zkušenost do protikladu k rozumu: „Nic nemůže být pro filozofa škodlivější a nehodnější než vulgární odvolávání se na takzvanou zkušenost. Taková zkušenost by vůbec nikdy neexistovala, kdyby v pravý čas byly tyto instituce založeny v souladu s idejemi.“

Americký spisovatel Ralph Waldo Emerson napsal esej nazvanou „Zkušenost“ (vydanou v roce 1844), v níž žádá čtenáře, aby si nevšímali emocí, které by je mohly odcizit božství; je to poněkud pesimistická představa transcendentalismu spojeného s Emersonem.

V roce 2005 uspořádala umělecká skupina Monochrom sérii happeningů, které se ironicky zabývaly významem pojmu „zážitek“: Zažít zážitek.
3wes rgg setaa

Vyhledejte tuto stránku na Wikislovníku:
Zkušenosti

Parmenidés –
Platón –
Aristoteles –
Capilla –
Plótinos –
Duns Scotus –
Tomáš Akvinský –
René Descartes –
John Locke –
David Hume –
Immanuel Kant –
Isaac Newton –
Arthur Schopenhauer –
Baruch Spinoza –
Georg W. F. Hegel –
George Berkeley –
Gottfried Leibniz –
Henri Bergson –
Friedrich Nietzsche –
Charles Sanders Peirce –
Ludwig Wittgenstein –
Martin Heidegger –
Alfred N. Whitehead –
Bertrand Russell –
Dorothy Emmet –
G. E. Moore –
Jean-Paul Sartre –
Gilbert Ryle –
Hilary Putnam –
P. F. Strawson –
R. G. Collingwood –
Adolph Stöhr –
Rudolf Carnap –
Saul Kripke –
Willard V. O. Quine –
Donald Davidson –
více …

Doporučujeme:  Syndrom křehkého X

Antirealismus – karteziánský dualismus – svobodná vůle – svoboda – materialismus – smysl života – idealismus – existencialismus – esencialismus – libertarianismus – determinismus – naturalismus – monismus – platónský idealismus – hinduistický idealismus – fenomenalismus – nihilismus – realismus – fyzikalismus – MOQ – relativismus – vědecký realismus – solipsismus – subjektivismus – teorie substance – teorie typů – sánkhja

Akce –
Abstraktní objekt –
bytí –
Kategorie bytí –
Příčinná souvislost –
Změna –
Volba –
Pojem –
Cogito ergo sum –
Ztělesněné poznání –
Entita –
Podstata –
Existence –
Zkušenost –
Forma –
Idea –
Identita –
Informace –
Vhled –
Inteligence –
Záměr –
Hmota –
Memetika –
Mysl –
Význam –
Mentální reprezentace –
Modalita –
Pohyb –
Nutnost –
Pojem –
Objekt –
Vzor –
Fyzický objekt –
Vnímání –
Princip –
Vlastnosti –
Kvalita –
Kvalita –
Realita –
Subjekt –
Duše –
Substance –
Myšlenka –
Čas –
Pravda –
Typ –
Univerzální –
Nepozorovatelné –
Hodnota –
Světová duše –
více …

Kosmologie – Epistemologie – Ontologie – Teleologie – Filosofie psychologie – Filosofie mysli – Filosofie sebe sama – Axiologie – meta-