Vztahové poradenství je proces poradenství stranám vztahu ve snaze rozpoznat a lépe zvládat nebo urovnat problematické rozdíly. Vztah může být mezi členy rodiny, páry, zaměstnanci nebo zaměstnavateli na pracovišti, nebo mezi profesionálem a klientem.
Vztahové poradenství jako diskrétní, profesionální služba je fenoménem poslední doby. Až do konce 20. století práci vztahového poradenství neformálně plnili blízcí přátelé, rodinní příslušníci nebo místní náboženští vůdci. Psychologové a psychoterapeuti se historicky zabývali především individuálními psychickými problémy. V mnoha méně technologicky vyspělých kulturách po celém dnešním světě naplňuje práci vztahového poradenství instituce rodiny, vesnice nebo starší skupiny.
S rostoucí modernizací nebo westernizací v mnoha částech světa a neustálým přechodem k izolovaným jaderným rodinám, staré podpůrné struktury již neexistují a potřeba vztahového poradenství je větší než kdy dříve. V západní společnosti je trend směrem k vyškoleným vztahovým poradcům; často se jedná o dobrovolníky, kteří chtějí pomoci druhým, a jsou vyškoleni buď vládou nebo institucemi sociálních služeb, aby pomohli těm, kteří potřebují poradenství. Mnoho komunit a vládních ministerstev má svůj vlastní tým vyškolených dobrovolných nebo profesionálních vztahových poradců. Podobné služby provozuje mnoho univerzit a vysokých škol, často obsazených dobrovolníky z řad studentské skupiny vrstevníků. Některé velké společnosti udržují profesionální poradce na plný úvazek, aby usnadnily hladší interakci mezi firemními zaměstnanci a zabránily osobním obtížím ovlivňujícím pracovní výkon.
Než se vztahy mezi jednotlivci začnou chápat, je důležité, aby si všichni uvědomili a uznali, že každý zúčastněný má jedinečnou osobnost a zázemí. Někdy se jednotlivci ve vztahu drží různých hodnotových systémů. Institucionální a společenské proměnné (jako sociální, náboženské, skupinové a jiné kolektivní faktory), které utvářejí povahu a chování člověka, musí být uznány. Zásadou „vztahového poradenství“ je, že:
Občas jsou vztahy „napjaté“, což znamená, že nefungují v optimálním rozsahu. Existuje pro to mnoho možných důvodů, včetně ega, arogance, žárlivosti, hněvu, chamtivosti atd. Často se jedná o interakci mezi dvěma nebo více faktory a často to není jen jeden z lidí, kteří jsou zapojeni, který vykazuje takové rysy.
Někteří říkají, že jediným schůdným řešením problému, jak vrátit tyto vztahy zpět na správnou cestu, je přeorientovat vnímání jednotlivců – jak se člověk dívá na situace nebo jak na ně reaguje. Z toho vyplývá, že provádějí některé zásadní změny ve svých postojích – mnohem snadněji se to řekne, než udělá. Dalším krokem je přijetí vědomých strukturálních změn v jejich mezilidských vztazích.
Povinností a funkcí vztahového poradce je naslouchat, porozumět a usnadnit lepší porozumění mezi zúčastněnými. Základní principy jsou
Úspěšný poradce je někdo, kdo má zralý a vyrovnaný stav mysli a dispozic, kdo se dokáže vžít do kůže těch, kterým radí, a schopnost respektovat jejich názory, myšlenky, pocity a (což je důležitější) emoce.
Po vyhodnocení příběhu tak, jak je vyprávěn, může být vyvinuto realistické, praktické řešení; nejprve individuálně, pokud je to přínosné, a poté společně povzbudit účastníky, aby vynaložili maximální úsilí na přeorientování vzájemných vztahů. Je třeba mít na paměti, že změna v situacích, jako je finanční stav, fyzické zdraví a vliv ostatních členů rodiny, může mít hluboký vliv na chování, reakce a jednání jednotlivců.
Poradenství pro páry (neboli manželské poradenství) je zvláštní formou partnerského poradenství a zahrnuje setkání páru s psychologem, sociálním pracovníkem nebo jiným typem odborníka na duševní zdraví pro poradenství při řešení dysfunkce v jejich manželství nebo jiný typ vztahu. Páry vyhledávají manželské poradenství z řady důvodů, především kvůli sexuálním problémům nebo potížím při udržování vztahu. Ačkoli původním účelem manželského poradenství byla snaha o zachování vztahů, manželské poradenství nyní také často působí na pomoc párům, jejichž vztah se rozpadl, aby se vymanili ze vztahu s co nejmenším zraněním.