Bakalář umění (B.A. nebo A.B., z latinského Artium Baccalaureus) je bakalářský akademický titul udělovaný za studium nebo program v oblasti umění a/nebo přírodních věd.
Bakalářské studium trvá zpravidla tři roky ve Spojeném království (kromě Skotska), Jižní Africe, na Novém Zélandu a v Austrálii nebo čtyři roky ve Spojených státech a Kanadě. V USA trvá bakalářský program stále častěji přibližně pět (a nikoli čtyři) let, protože student si musí zapsat více než 12 kreditních hodin za semestr (minimální počet hodin na plný úvazek), aby jej mohl dokončit za čtyři roky bez letních kurzů; vysokoškolští studenti se stále častěji rozhodují pracovat buď na plný, nebo částečný úvazek a vysokoškolské studium si tak trochu protáhnout.
V Kanadě trvá většina bakalářských programů čtyři roky, ačkoli quebecké univerzity nabízejí tříleté studium po absolvování provinčního programu CEGEP. Některé kanadské univerzity mimo Quebec nabízejí „obecné“ tříleté bakalářské tituly, zejména v Ontariu, ale tyto tituly jsou potenciálními zaměstnavateli a absolventy škol považovány za méně prestižní než tituly „honours“, které obvykle trvají čtyři roky. Obecně platí, že čtyřleté tituly s vyznamenáním jsou podmínkou pro přijetí na postgraduální studium.
Ve Spojených státech a Kanadě se pro získání bakalářského titulu obvykle vyžaduje, aby studenti absolvovali předměty z oblasti umění, konkrétně společenských, humanitních, hudebních nebo výtvarných věd, přičemž většinu učiva musí absolvovat v oboru, který je předmětem jejich zájmu. Učební plán tradičního bakalářského studia se zaměřuje na poskytování všestranného vzdělání v oblasti svobodných umění.
Ve Spojených státech vysoké školy a univerzity často udělují bakalářské tituly i těm, kteří většinu svého studia (tj. oboru) absolvují v tradičních, „tvrdých“ přírodovědných oborech, jako je biologie a chemie. To je běžné zejména na některých prestižních amerických univerzitách, jako jsou Princeton University, Brown University, Cornell University, Columbia University, Yale University, Harvard University, Dartmouth College, University of California Berkeley, University of Pennsylvania, University of Chicago a na humanitních školách, jako jsou Amherst College, Williams College, Middlebury College, Grinnell College, Carleton College, Vassar College a mnoho dalších. Také školy jako Johns Hopkins University nabízejí možnost získat bakalářský nebo bakalářský titul. Některé americké a britské univerzity stále nabízejí bakalářské tituly v oblasti inženýrství, spíše z tradičního pohledu než cokoli jiného. Bakalář umění v USA získává titul BA nebo AB (v závislosti na tradičním znění školy na diplomu) – v USA se vyznamenání (cum laude, magna cum laude, summa cum laude nebo in cursu honorum) obvykle objevuje pouze v životopise nebo životopisu, nikoliv obvykle v postnominálních zkratkách.
Rozdíl mezi bakalářským a magisterským studiem
Bakalářský titul (Bachelor of Arts, BA) a bakalářský titul (Bachelor of Science, BS nebo BSc) jsou si v některých zemích velmi podobné, neboť se jedná o nejběžnější bakalářské tituly. Ve Spojených státech a Kanadě se oba tituly skládají ze všeobecné vzdělávací složky (obvykle vyžadují, aby maturanti absolvovali kurzy z humanitních, společenských, přírodních věd a matematiky). Obvykle také vyžadují, aby studenti deklarovali hlavní obor, absolvovali určitý počet volitelných předmětů a někdy mají složku základních dovedností (např. zkoušky z psaní nebo počítačové dovednosti). V zemích, které nevyžadují všeobecnou složku vzdělání – například v Austrálii – se však studované předměty budou pravděpodobně v jednotlivých stupních téměř zcela lišit.
V bakalářském studiu je obvykle uvedeno více předmětů z oboru (nebo z příbuzných oborů) než v bakalářském studiu. Bakalářské studium se zaměřuje na vytvoření všestranného absolventa prostřednictvím přírodních a společenských věd a cizích jazyků. Je předvídatelné, že bakalářský titul bývá udělován častěji v oblasti přírodních věd než v oblasti humanitních věd. Ve Spojených státech se také často uděluje bakalářský titul v oborech, které jsou spíše předprofesní než čistě akademické: častěji se setkáte s bakalářským titulem v oborech finance, účetnictví, trestní právo, požární vědy, dopravní studia a podobně než s bakalářským titulem. A konečně, bakalářský titul je čtyřikrát častěji používán na takzvaných „uměleckých a vědeckých vysokých školách“ než na odborných/technických školách. Kromě těchto rozdílů závisí rozdíly mezi bakalářským a bakalářským titulem na politice jednotlivých vysokých škol a univerzit.
Ministři školství členských států Evropské unie se dohodli na harmonizaci vzdělávacích cyklů v rámci EU. Součástí této dohody je rozdělení vysokoškolského vzdělávání na bakalářský a magisterský stupeň.
V návaznosti na tuto takzvanou „Boloňskou/Berlínskou deklaraci“ (více informací viz Boloňský proces) nyní univerzity v EU reorganizují své studijní programy, aby mohly nabízet bakalářské a magisterské tituly. Mnohé univerzity již na model bakalář/magistr přešly a další tak brzy učiní. Například v Německu lze již nyní na stále větším počtu univerzit absolvovat bakalářské obory z oblasti humanitních a společenských věd. To znamená, že země EU se vzdávají tradičních magisterských nebo diplomových oborů, aby usnadnily změnu a porovnávání univerzit.
Důvodem této racionalizace je skutečnost, že anglická klasifikace magister („master“) a baccalaureus („bachelor“) se vyvinula odděleně od většiny evropských zemí. Například titul baccalaureus se v některých zemích získává na konci středoškolského vzdělání. Podrobnější vysvětlení, proč tomu tak je, naleznete v článku Stupně Oxfordské univerzity.
Bakalářské studium má trvat tři/čtyři roky, magisterské jeden/dva roky, ale nejprve je nutné bakalářské studium.