Behaviorální cílení je technika, kterou používají online vydavatelé a inzerenti ke zvýšení efektivity svých kampaní.
Behaviorální cílení využívá informace o chování spotřebitelů shromážděné o chování jednotlivce při procházení webu, jako jsou stránky, které navštívil, nebo vyhledávání, které provedl, aby si vybral, které reklamy má tomuto jednotlivci zobrazit. Praktici se domnívají, že jim to pomáhá doručit jejich online reklamy uživatelům, kteří mají největší pravděpodobnost, že je to bude zajímat.
Behaviorální marketing může být použit samostatně nebo ve spojení s jinými formami cílení na základě faktorů, jako je geografie, demografie nebo okolní obsah.
Behaviorální cílení umožňuje majitelům stránek nebo reklamním sítím zobrazovat obsah více odpovídající zájmům jednotlivce, který stránku sleduje. Na základě teorie, že správně cílené reklamy přinesou větší zájem spotřebitelů, může prodávající požadovat za ně příplatek oproti náhodné reklamě nebo reklamám založeným na kontextu stránky.
Onsite behaviorální cílení
Techniky behaviorálního cílení lze také použít na jakoukoli on-line nemovitost za předpokladu, že buď zlepšuje návštěvnický zážitek, nebo prospívá on-line nemovitosti, obvykle prostřednictvím zvýšených konverzních kurzů nebo zvýšených úrovní výdajů. První osvojitelé této technologie/filozofie jsou primárně v rámci maloobchodních nebo jiných internetových stránek elektronického obchodu jako technika pro zvýšení relevantnosti nabídek produktů a propagačních akcí podle návštěvníků. V poslední době začaly s těmito vznikajícími technologiemi experimentovat společnosti mimo toto tradiční tržiště elektronického obchodu.
Typický přístup k tomu začíná použitím webové analytiky, která rozděluje množství návštěvníků do několika diskrétních kanálů. Každý kanál je pak analyzován a je vytvořen virtuální profil, který se zabývá každým kanálem. Tyto profily mohou být založeny na Personách, což dává provozovatelům webových stránek výchozí bod, pokud jde o rozhodování o tom, jaký obsah, navigaci a rozvržení mají zobrazovat jednotlivým personám. Pokud jde o praktický problém úspěšného doručení profilů správně, je toho obvykle dosaženo buď pomocí specializované platformy pro chování obsahu, nebo vývojem softwaru na míru. Většina platforem identifikuje návštěvníky přiřazením unikátního id cookie každému návštěvníkovi webu, čímž jim umožňuje sledovat je po celou dobu jejich webové cesty, platforma pak na základě pravidel rozhoduje o tom, jaký obsah má sloužit.
Opět platí, že behaviorální data lze kombinovat s demografickou a minulou nákupní historií s cílem vytvořit větší míru granularity v cílení.
Samovzdušné systémy cílení chování na místě budou sledovat odezvu návštěvníků na obsah stránek a dozví se, co s největší pravděpodobností vygeneruje požadovanou konverzní událost. Některý dobrý obsah pro každý behaviorální rys nebo vzor je často vytvořen pomocí mnoha souběžných multivariačních testů. Onsite behaviorální cílení vyžaduje relativně vysokou úroveň návštěvnosti, než může být dosaženo statistické úrovně spolehlivosti, pokud jde o pravděpodobnost, že konkrétní nabídka vygeneruje konverzi od uživatele s nastaveným behaviorálním profilem. Někteří poskytovatelé toho byli schopni dosáhnout využitím jeho velké uživatelské základny, například Yahoo!. Někteří poskytovatelé používají přístup založený na pravidlech, který umožňuje administrátorům nastavit obsah a nabídky zobrazené pro ty s konkrétními rysy.
Síťové cílení na chování
Reklamní sítě používají behaviorální cílení jiným způsobem než jednotlivé stránky. Vzhledem k tomu, že slouží mnoha inzerátům napříč mnoha různými stránkami, jsou schopny vytvořit si obrázek o pravděpodobném demografickém složení uživatelů internetu.
Příkladem může být uživatel, kterého lze vidět na fotbalových stránkách, obchodních stránkách a mužských módních stránkách. Rozumným odhadem by bylo předpokládat, že uživatelem je muž. Demografické analýzy jednotlivých stránek poskytované buď interně (uživatelské průzkumy) nebo externě (Comscore \ netratings) umožňují sítím prodávat spíše publikum než stránky.
Ačkoli reklamní sítě dříve tento produkt prodávaly, bylo to založeno na výběru stránek, kde se publikum nacházelo. Behaviorální cílení jim umožňuje být v tomto ohledu o něco konkrétnější.
Mnoho uživatelů internetu a zájmových skupin se obává problémů se soukromím v souvislosti s prováděním tohoto typu cílení. Jedná se o kontroverzi, kterou se odvětví cílení na chování snaží potlačit prostřednictvím vzdělávání, obhajoby a produktových omezení, aby byly všechny informace neosobně identifikovatelné nebo aby získala povolení od koncových uživatelů. AOL vytvořila animované karikatury v roce 2008, aby svým uživatelům vysvětlila, že jejich minulé akce mohou ovlivnit obsah reklam, které uvidí v budoucnu. Kanadští akademici na univerzitě v Ottawě Kanadská klinika pro politiku internetu a veřejné zájmy nedávno požádali federálního komisaře pro ochranu soukromí, aby prošetřil on-line profilování uživatelů internetu pro cílenou reklamu.
Evropská komise (prostřednictvím komisařky Megleny Kunevové) také vyjádřila řadu obav týkajících se on-line sběru dat (osobních údajů), profilování a behaviorálního cílení a hledá „prosazování stávající regulace“.
V říjnu 2009 bylo oznámeno, že nedávný průzkum provedený Pensylvánskou univerzitou a Berkeley Center for Law and Technology zjistil, že velká většina uživatelů internetu v USA odmítá používání behaviorální reklamy.
Několik výzkumných snah akademiků a dalších subjektů prokázalo, že údaje, které jsou údajně anonymizovány, mohou být použity k identifikaci skutečných osob.
V březnu 2011 bylo oznámeno, že on-line reklamní průmysl začne spolupracovat s Radou pro lepší podnikání kanceláří, aby se začal kontrolovat jako součást svého programu na sledování a regulaci toho, jak obchodníci sledují spotřebitele on-line, také známý jako behaviorální reklama.
[kategorie:Spotřebitelská psychologie]]