Arousal • Pozor
Koncentrace • Vědomí
Rozhodování • Výkonné funkce
Jazyk • Učení • Paměť
Koordinace motoriky • Vnímání
Plánování • Řešení problémů
Myšlení
Arthur L. Benton • Antonio Damasio
Phineas Gage • Norman Geschwind
Donald Hebb • Alexander Luria •
Muriel D. Lezak • Brenda Milner
Karl Pribram • Oliver Sacks
Roger Sperry
Benderův-Gestaltův test
Bentonův test zrakové retence
Hodnocení klinické demence
Trvalá výkonnostní úloha
Haylingovy a Brixtonovy testy
Lexikální rozhodovací úloha
Mini vyšetření duševního stavu
Stroopova úloha
Wechsler Adult Intelligence Scale
Wisconsinská úloha třídění karet
Bender Visual Motor Gestalt Test nebo jednoduše Bender-Gestalt test je psychologický test, který jako první vyvinula dětská neuropsychiatrička Lauretta Benderová. Test se používá k vyhodnocení „zrakově-motorické zralosti“, k vyšetření vývojových poruch nebo k vyhodnocení neurologických funkcí nebo poškození mozku.
Test se skládá z devíti číslic, každé na vlastní kartě o rozměrech 3 × 5. Subjektu je ukázána každá číslice a je požádán, aby ji zkopíroval na kus prázdného papíru. Test obvykle trvá 10-20 minut, poté se výsledky hodnotí na základě přesnosti a dalších charakteristik.
Benderová poprvé popsala svůj Visual Motor Gestalt Test v monografii z roku 1938 nazvané: A Visual Motor Gestalt Test and Its Clinical Use. Čísla byla odvozena z práce známého Gestalt psychologa Wertheimera. Bender-Gestalt test, jak je nyní často nazýván, je typicky mezi pěti nejlepšími testy používanými klinickými psychology. Měří percepční motorické dovednosti, percepční vývoj motoriky a poskytuje indikaci neurologické neporušenosti. Byl používán jako osobnostní test a test emočních problémů.
K dispozici jsou různé bodovací systémy pro test:
Test byl použit jako screeningové zařízení na poškození mozku. Sama Benderová řekla, že je to „metoda hodnocení zrání gestaltu fungujícího mozku dětí 4-11, kterou reaguje na danou konstelaci podnětů jako celku, přičemž reakcí je motorický proces vzorování vnímaného gestaltu“.
Původně vyšla v nakladatelství American Orthopsychiatric Association, v 90. letech byla zakoupena společností Riverside Publishing a vydána s přepracovaným kvalitativním bodovacím systémem jako Bender-II. Bender-II obsahuje 16 číslic oproti 9 v originále. Nový nebo přepracovaný bodovací systém pro Bender-II byl jen okrajově spojený s původní Benderovou bodovací metodou a místo toho byl revizí systému, který vymyslel Branigan v 80. letech. Elizabeth Koppitzová, klinická dětská psycholožka a školní psycholožka (která pracovala většinu své kariéry ve školách Mount Cisco v New Yorku), vyvinula v 60. letech bodovací systém věnovaný hodnocení zrání zrakově-motorických dovedností u dětí, zůstala věrná Benderovu cíli pro test a popularizovala jeho používání ve školách. Po desetiletí byla Koppitzova verze, známá jako Bender-Gestaltův test pro malé děti, jedním z nejsvobodněji prováděných psychologických testů ve Spojených státech a mnozí věří, že po celém světě. Po Koppitzově smrti počátkem 80. let si používání metody udrželo popularitu až do poloviny 90. let, kdy byla stažena z trhu v důsledku konsolidace vydavatelských společností.
Steve Mathews a Cecil Reynolds (kamarádka Koppitze několik let na sklonku jejího života) byli nakonec schopni nalézt vydavatelská práva na Koppitzovu verzi Bender-Gestalt a tato práva následně získala Pro-Ed Publishing Company z Austin Texas, která si pak najala Cecila Reynoldse, aby revidoval Koppitzovu verzi. Byla vydána pod Reynoldsovým autorstvím v roce 2007 společností Pro-Ed jako Koppitz-2: The Koppitz Developmental Scoring System for the Bender-Gestalt Test. Část výtěžku ze všech prodejů Koppitz-2 jde Americké psychologické nadaci na podporu Koppitzových stipendií v dětské klinické psychologii.