Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu (Budapest Open Access Initiative) byla konference, kterou zahájil Open Society Institute 14. února 2002. Toto malé shromáždění jednotlivců je uznáváno jako jedna z hlavních historických a určujících událostí hnutí otevřeného přístupu.
Úvodní věta budapešťské Iniciativy pro otevřený přístup shrnuje, o co v hnutí za otevřený přístup jde a jaký je jeho potenciál: „Stará tradice a nová technologie se spojily, aby umožnily bezprecedentní veřejné blaho.“ Starou tradicí je, že akademičtí učenci rozdávají výsledky svého výzkumu. Fakulty na univerzitách jsou placeny univerzitami a/nebo financujícími agenturami, aby produkovaly výzkum; šíření výsledků na recenzovaných místech je očekáváním. Pro učence neexistuje žádná peněžní odměna za to, že výsledky sepíše a zveřejní. Novou technologií je internet. Ty společně umožnily každému na světě svobodně a otevřeně sdílet znalosti.
Mezi 13 původními signatáři Budapest Open Access Initiative byli i někteří z prvních světových lídrů hnutí za otevřený přístup: Leslie Chan z Bioline International; Darius Cuplinskas, Melissa Hagemann, Rima Kupryt a István Rév z Open Society Institute; Michael Eisen z Public Library of Science; Fred Friend z University College v Londýně; Yana Genova z Next Page Foundation; Jean-Claude Guédon z University of Montreal and Open Society Institute; Stevan Harnad z University of Southampton /Universite du Quebec a Montreal; Rick Johnson z Scholarly Publishing and Research Coalition (SPARC); Manfredi La Manna z Electronic Society for Social Scientists; Monika Segbert, konzultant projektu eIFL; Sidnei de Souza, ředitel informatiky v CRIA, Bioline International; Peter Suber, profesor filozofie, Earlham College a The Free Online Scholarship Newsletter; Jan Velterop z BioMed Central.
Dokladem rychlého růstu otevřeného přístupu je, že k červenci 2005 podepsalo iniciativu přes 300 organizací a 3700 jednotlivců.