Lidé, kteří trpí syndromem opožděné spánkové fáze, obvykle nejsou schopni obnovit svůj cirkadiánní rytmus tím, že posunou čas spánku a vstávání na dřívější dobu. Při chronoterapii se snažíme každý den posunout čas spánku a vstávání na pozdější a pozdější dobu, dokud tyto časy nedosáhnou požadovaného cíle.
Tato technika je sice u některých lidí úspěšná, ale je nutné od té doby pevně udržovat požadovaný cyklus spánku a bdění. Jakákoli odchylka v rozvrhu má tendenci umožnit tělesným hodinám, aby se opět posunuly později.
Během přenastavování hodin také trvá asi tři týdny, kdy se vstává ve velmi zvláštní dobu, a během této doby se nelze hlásit do běžného zaměstnání.
Zde je příklad, jak by mohla chronoterapie fungovat během týdenní léčby, kdy pacient chodí spát každý den o tři hodiny později, dokud nedosáhne požadované doby spánku a bdění.