Embolismy nastávají, když objekt (embolus, množné embolie) migruje z jedné části těla (cirkulací) a způsobí ucpání (okluzi) cévy v jiné části těla. Tento termín vymyslel v roce 1848 Rudolph Carl Virchow.[1] To je v kontrastu s trombem neboli sraženinou, která se tvoří v místě ucpání uvnitř cévy a není přenášena odjinud.
Existují různé typy embolií.
Mohou být klasifikovány na základě embolického materiálu:
U anterográdní embolie je pohyb embolie ve směru krevního toku. U retrográdní embolie se však embolie pohybuje v opozici vůči směru krevního toku; to je obvykle významné pouze v cévách s nízkým tlakem (žíly) nebo s embolií s vysokou hmotností. U paradoxní embolie, také známé jako zkřížená embolie, embolie z žil přechází do arteriálního krevního systému. Ta se obvykle vyskytuje pouze u srdečních problémů, jako jsou septální defekty mezi síněmi nebo komorami.
Tento článek je označen od ledna 2008.
Při tromboembolii je trombus (krevní sraženina) z krevní cévy zcela nebo částečně oddělen od místa trombózy (sraženiny). Krevní tok pak přenese embolii (přes krevní cévy) do různých částí těla, kde může zablokovat lumen (cévní dutinu) a způsobit ucpání nebo ucpání cévy. Všimněte si, že volně se pohybující trombus se nazývá embolus.[2] Trombus je vždy připevněn ke stěně cévy a nikdy se volně nepohybuje v krevním oběhu. To je také klíčový rozdíl pro patology při určování příčiny krevní sraženiny, buď trombózou nebo posmrtnou krevní sraženinou. Obstrukce cévy pak povede k různým patologickým problémům, jako je zastavení krve a ischemie.
Nicméně, nejen tromboembolie způsobí ucpání průtoku krve v cévách, ale také jakýkoli druh embolie je schopen způsobit stejný problém.
Naproti tomu vzduchová embolie je obvykle vždy způsobena exogenními faktory. Může se jednat o prasknutí plicních sklípků a vdechovaný vzduch může unikat do cév. Mezi další častější příčiny patří náhodné propíchnutí podklíčkové žíly nebo při operaci, kdy dochází k negativnímu tlaku. Vzduch je pak nasáván do žil negativním tlakem způsobeným hrudní expanzí během inhalační fáze dýchání. K vzduchové embolii může dojít i během intravenózní terapie, kdy dochází k úniku vzduchu do systému (nicméně tato iatrogenní chyba v moderní medicíně je extrémně vzácná).
Plynová embolie je častým problémem hlubinných potápěčů, protože plyny v naší krvi (obvykle dusík a helium) se mohou snadno rozpustit ve větším množství během sestupu do hlubokého moře. Když však potápěč vystoupá na normální atmosférický tlak, stanou se plyny nerozpustnými, což způsobuje tvorbu malých bublinek v krvi. To je také známé jako dekompresní nemoc nebo Bends. Tento jev vysvětluje Henryho zákon ve fyzikální chemii.
Ostatní embolie jsou spíše vzácné. Septická embolie nastává, když se hnisavá tkáň (tkáň obsahující hnis) uvolní ze svého původního ohniska. Tkáňová embolie je téměř ekvivalentní nádorovým metastázám, ke kterým dochází, když nádorová tkáň pronikne do krevních cév a malé fragmenty z nich se uvolní do krevního oběhu. Cizí tělesná embolie nastává, když se exogenní – a pouze exogenní – materiály jako mastek dostanou do krevního oběhu a způsobí ucpání nebo obstrukci krevního oběhu. Amnioticko-tekutinová embolie je vzácnou komplikací porodu.
Tento článek je označen od ledna 2008.
Za předpokladu normálního krevního oběhu se trombus nebo jiný embolus vytvořený v systémové žíle vždy projeví v plicích po průchodu pravou stranou srdce. Tím se vytvoří plicní embolie, která může být komplikací hluboké žilní trombózy. Všimněte si, že na rozdíl od všeobecného přesvědčení jsou nejčastějším místem vzniku plicní embolie stehenní žíly, nikoli hluboké žíly lýtka. Nejčastějším místem trombózy jsou hluboké žíly lýtka, nikoli embolický původ.
Některé vrozené abnormality krevního oběhu, zejména defekty septa (otvory v srdeční přepážce), umožňují embolii ze systémové žíly přejít do arteriálního systému a přistát kdekoliv v těle (což je známo jako paradoxní embolie nebo zkřížená embolie). Nejčastější takovou abnormalitou je patent foramen ovale, vyskytující se asi u 25 % dospělé populace, ale zde defekt funguje jako ventil, který je normálně uzavřený, protože tlak je mírně vyšší v levé části srdce. Za určitých okolností, např. pokud pacient kašle právě při průchodu embolie, může dojít k průchodu do arteriálního systému.
Embolie začínající v srdci (od trombu v levé síni sekundární k fibrilaci síní nebo septické embolie z endokarditidy) může způsobit embolii v jakékoli části těla.
Embolus přistání v mozku buď ze srdce nebo krkavice pravděpodobně způsobí ischemickou cévní mozkovou příhodu.
Embolie srdečního původu se také často vyskytují v klinické praxi. K tvorbě trombu uvnitř síně při onemocnění chlopní dochází zejména u pacientů s onemocněním mitrální chlopně a zejména u pacientů se stenózou mitrální chlopně s fibrilací síní (AF). Při absenci AF má čistá mitrální regurgitace nízkou incidenci tromboembolie.
Absolutní riziko embolie u idiopatické AF závisí na dalších rizikových faktorech, jako je zvyšující se věk, hypertenze, diabetes, nedávné srdeční selhání nebo předchozí cévní mozková příhoda.
Tvorba trombu může probíhat také uvnitř komor a vyskytuje se přibližně u 30% infarktů myokardu přední stěny, oproti pouze 5% inferiorních. Mezi další rizikové faktory patří špatná ejekční frakce (<35%), velikost infarktu a přítomnost AF. V prvních třech měsících po infarktu mají aneurysma levé komory 10% riziko embolizace.
Pacienti s protetickými chlopněmi také nesou významné zvýšení rizika tromboembolie. Riziko se liší v závislosti na typu chlopně (bioprotetické nebo mechanické), pozitronu (mitrální nebo aortální) a přítomnosti dalších faktorů, jako je AF, dysfunkce levé komory a předchozí embolie.
Emboli mají často závažnější následky, pokud se vyskytují v tzv. „koncovém oběhu“: v oblastech těla, které nemají nadbytečné zásobení krví, jako je mozek, srdce a plíce.
Ektopické těhotenství · Hydatidiformní mateřské znaménko · Potrat
Gestační hypertenze (Pre-eklampsie, Eclampsie, HELLP syndrom) · Gestační diabetes
trávicí systém: Hyperemesis gravidarum · Intrahepatální cholestáza těhotenství · Akutní tuková játra těhotenství
integumentární systém: Dermatózy těhotenství (seznam)
nervový systém: Chorea gravidarum
amniová tekutina (Polyhydramnios, Oligohydramnios) · chorion/amnion (Chorioamnionitis, Chorionický hematom, Předčasné prasknutí membrán, Syndrom amniového pásu, Monoamniotická dvojčata) · placenta (Placenta praevia, Placentální abrupce, Monochorionická dvojčata, Twin-to-twin transfuzní syndrom) · Braxton Hicksovy kontrakce · Krvácení (Antepartum)
Předčasný porod · Postmature porod · Cephalopelvic disproportion · Dystocia (Shoulder dystocia) · Fetal distress · Vasa praevia · Uterine rupture · Hemorrhage (Postpartum) · placenta (Placenta accreta) · Umbilical cord prolapse · Amniotic fluid embolism
Puerperální horečka · Peripartální kardiomyopatie · Poporodní tyroiditida · Galactorrhea · Poporodní deprese · Diastasis symphysis pubis