Ernst Sträussler (17. června 1872, Ungarisch-Hradisch – 11. července 1959, Vídeň) byl rakouský neuropatolog, rodák z moravského města Ungarisch-Hradisch.
V roce 1895 získal doktorát na Vídeňské univerzitě a poté pracoval na psychiatrické klinice Julia Wagnera-Jauregga (1857 – 1940). V roce 1907 byl habilitován pro psychiatrii a neurologii v Praze, kde v roce 1915 získal titul mimořádného profesora. V roce 1919 se vrátil do Vídně.
Sträussler je znám pro svou práci v forenzní psychiatrii a také pro svůj výzkum zahrnující histopatologii centrálního nervového systému. S neurologem Georgem Koskinasem (1885-1975) provedl důležité studie zahrnující léčbu malárie jako typ fyzické léčby demence paralytica.
V roce 1936 spolu s neurology Josefem Gerstmannem (1887 – 1969) a Iljou Scheinkerem (1902 – 1954) popsal vzácné prionové onemocnění, které je familiární formou progresivní demence. Dnes je toto onemocnění známé jako Gerstmannův-Sträusslerův-Scheinkerův syndrom (GSS).