Institucionální rasismus (nebo také strukturální či systémový rasismus) je forma rasismu, která se vyskytuje v institucích, jako jsou veřejné orgány a společnosti, včetně univerzit. Tento termín zavedl černošský aktivista Stokely Carmichael. Koncem 60. let 20. století tento termín definoval jako „kolektivní selhání organizace poskytovat lidem odpovídající a profesionální služby kvůli jejich barvě pleti, kultuře nebo etnickému původu“. Ve Spojeném království obvinilo vyšetřování po vraždě Stephena Lawrence policejní složky z institucionálního rasismu.
Institucionální rasismus se od bigotnosti nebo rasové zaujatosti jednotlivců liší existencí systematických, ale skrytých politik a praktik, které mají za následek znevýhodnění určitých rasových nebo etnických skupin. Formami institucionálního rasismu jsou například rasová diskriminace v oblasti bydlení (viz omezující smlouvy) a poskytování bankovních úvěrů (viz redlining).
Termín „institucionální rasismus“ se používá také pro politiky, systémy a procesy, které nemusí být nutně způsobeny záměrným rasismem, ale které mají za následek znevýhodnění určitých rasových skupin.
Například instituce, která stanoví, že ženy musí nosit sukně, institucionálně diskriminuje náboženství, kde se od žen očekává, že budou skrývat tvar svých nohou. Instituce, která očekává, že všichni budou nosit stejný klobouk, institucionálně diskriminuje sikhské muže, od nichž se očekává, že budou nosit turbany, a muslimské ženy, které nosí hidžáb nebo závoj. Instituce nemusí nutně přijímat taková pravidla s úmyslem diskriminovat a často poté, co je na diskriminaci poukázáno, instituce svá pravidla přehodnotí. Například sikhští policisté nyní mohou nosit turbany místo přileb.
Používání standardizovaných testů se často označuje jako „institucionální rasismus“, protože tento druh hodnocení je často výrazně ovlivněn kulturním a sociálním zázemím, což má za následek, že ve většině západního světa mají rasové menšiny tendenci dosahovat nižších výsledků. To podporuje společenskou i kulturní segregaci založenou pouze na vzdělání, nikoliv konkrétně na rasovém či etnickém původu jednotlivce. Obecně se však s tímto jevem nejčastěji setkávají ti jedinci, kteří se narodili a zároveň získali vzdělání v cizích zemích.