Koreláty trestné činnosti

S různou mírou empirické podpory bylo navrženo mnoho různých příčin a korelací trestné činnosti.

Příčiny trestné činnosti jsou jednou z hlavních oblastí výzkumu v kriminalistice. Pro vysvětlení trestné činnosti bylo navrženo velké množství úzkých a širokých teorií.

Příručka kriminálních korelátů (2009) je systematickým přehledem celosvětových empirických studií o kriminalitě publikovaných v akademické literatuře. Shrnuty jsou výsledky celkem 5200 studií. Za účelem identifikace dobře zavedených vztahů ke kriminalitě byly vypočítány skóre konzistence pro faktory, které mnoho studií zkoumalo. Skóre závisí na tom, jak konzistentní statisticky významný vztah byl ve studiích nalezen. Autoři tvrdí, že přehled shrnuje většinu toho, co je v současnosti známo o proměnných spojených s kriminalitou.

Trestná činnost je nejčastější ve druhé a třetí dekádě života.

Muži páchají celkově více násilné trestné činnosti. Spáchají také více majetkové trestné činnosti s výjimkou krádeží v obchodech, které jsou přibližně rovnoměrně rozděleny mezi obě pohlaví. Zdá se, že muži se častěji recidivují.

Míry týkající se vzrušení, jako je srdeční frekvence a vodivost kůže, jsou mezi zločinci nízké.

Mezomorfní nebo svalnatý typ těla pozitivně koreluje s kriminalitou.

Testosteron pozitivně koreluje s kriminalitou.

Mezi zločinci se vyskytuje nízká aktivita monoaminooxidázy a nízká hladina 5-HIAA.

Rasa, etnicita a imigrace

Existuje vztah mezi rasou a zločinem.

Etnicky/rasově různorodé oblasti mají pravděpodobně vyšší kriminalitu ve srovnání s etnicky/rasově homogenními oblastmi.

Většina studií o přistěhovalcích zjistila vyšší míru kriminality. Ta se však značně liší v závislosti na zemi původu, přičemž přistěhovalci z některých regionů mají nižší míru kriminality než původní obyvatelstvo.

Mateřské kouření během těhotenství je spojováno s pozdější kriminalitou. Nízká porodní hmotnost a perinatální trauma/porodní komplikace mohou být mezi zločinci častější.

Špatné zacházení s dětmi, nízká vazba mezi rodiči a dětmi, manželské neshody/rodinné neshody, alkoholismus a užívání drog v rodině a nízký rodičovský dohled/sledování jsou spojeny s kriminalitou. S tím souvisí i větší velikost rodiny a pozdější pořadí narození.

Noční enuréza nebo pomočování postele koreluje s kriminalitou.

Šikana je pozitivně spojena s kriminálním chováním.

S kriminalitou jsou spojeny školní disciplinární problémy, záškoláctví, nízký průměr známek a nedokončení střední školy.

Doporučujeme:  Program obhajoby obětí trestných činů

Alkohol a nelegální užívání drog

Vysoká konzumace alkoholu, nadměrná konzumace alkoholu a alkoholismus, jakož i vysoká míra nelegálního užívání drog a závislosti na nich pozitivně souvisejí s kriminalitou obecně.

Raný věk prvního pohlavního styku a více sexuálních partnerů jsou spojovány s kriminalitou.

Jen málo přátel, kriminálníků a členů gangů pozitivně koreluje s kriminalitou.

Vysoká náboženská angažovanost, vysoký význam náboženství ve svém životě, příslušnost k organizovanému náboženství a ortodoxní náboženské přesvědčení jsou spojovány s menší kriminalitou. Oblasti s vyšší náboženskou příslušností mají nižší kriminalitu.

Kriminalisté pravděpodobně trpí více nemocemi.

Zdá se, že epilepsie má pozitivní korelaci s kriminalitou.

Kriminalisté jsou častěji zraněni nešťastnou náhodou.

Porucha chování a asociální porucha osobnosti

Porucha chování v dětství a porucha dospělé asociální osobnosti jsou spojeny navzájem a kriminální chování.

Porucha pozornosti hyperaktivita

Porucha pozornosti hyperaktivita pozitivně koreluje s kriminalitou.

Menší deprese a pravděpodobně klinická deprese je pravděpodobnější u pachatelů. Deprese v rodině je spojena s kriminalitou. Kriminalisté mají častěji sebevražedné sklony.

Zdá se, že schizofrenie a kriminalita pozitivně korelují.

Inteligenční kvocient a poruchy učení

Existuje také vztah mezi nižším IQ a kriminalitou.

Porucha učení je podstatný rozpor mezi IQ a studijními výsledky. Má vztah k kriminálnímu chování. Zvlášť významný může být pomalý rozvoj čtení.

S kriminalitou je spojeno několik osobnostních rysů: vysoká impulzivita, vysoký psychoticismus, vysoká touha po senzacích, nízká sebekontrola, vysoká agresivita v dětství a nízká empatie a altruismus.

Vyšší celkový socioekonomický status (obvykle měřený pomocí tří proměnných příjem (nebo bohatství), profesní úroveň a roky vzdělání) korelují s menší kriminalitou. Delší vzdělání je spojeno s menší kriminalitou. Vyšší příjem/bohatství mají poněkud nekonzistentní korelaci s menší kriminalitou s výjimkou sebehlášení nelegálního užívání drog, pro které neexistuje žádný vztah. Vyšší socioekonomický status rodičů má pravděpodobně inverzní vztah k kriminalitě.

Vysoká četnost změn zaměstnání a vysoká četnost nezaměstnanosti u člověka korelují s kriminalitou.

Poněkud nekonzistentní důkazy naznačují, že existuje vztah mezi nízkým příjmem, procentem pod hranicí chudoby, několika lety vzdělání a vysokou příjmovou nerovností v dané oblasti a větší kriminalitou v této oblasti.

Vztah mezi stavem ekonomiky a mírou kriminality je mezi studiemi nekonzistentní. Totéž platí pro rozdíly v nezaměstnanosti mezi různými regiony a v míře kriminality. Ve většině studií existuje mírná tendence k tomu, aby vyšší míra nezaměstnanosti byla pozitivně spojena s mírou kriminality.

Doporučujeme:  Obsahová teorie

Města nebo okresy s větším počtem obyvatel vykazují vyšší kriminalitu. Špatně udržované čtvrti korelují s vyšší kriminalitou. Vysoká rezidenční mobilita je spojována s vyšší kriminalitou. Více hospod a obchodů s alkoholem, stejně jako více heren a turistických zařízení v dané oblasti pozitivně souvisí s kriminalitou.

Zdá se, že v geografických oblastech země, které jsou blíže rovníku, je vyšší kriminalita.

Počasí, roční období a podnebí

Míra kriminality se liší podle teploty v závislosti na krátkodobém počasí i ročním období. Vztah mezi teplejšími letními měsíci a vrcholem znásilnění a napadení se zdá být téměř univerzální. U jiných trestných činů existují také sezónní nebo měsíční vzorce, které jsou však v jednotlivých státech více nekonzistentní. Na druhou stranu u klimatu je vyšší míra kriminality v jižních USA, která však do značné míry mizí poté, co jsou kontrolovány neklimatické faktory.

Riziko, že se stanete obětí trestného činu, je nejvyšší u mladistvých do 30 let a nejnižší u starších osob. Strach z trestného činu vykazuje opačný vzorec. Zločinci jsou častěji oběťmi trestných činů. Ženy se bojí trestných činů více než muži. Zdá se, že černoši se bojí trestných činů více. Černoši jsou častěji oběťmi, zejména vražd.

Kulturní a společenské – specifické faktory

Mediální zobrazování násilí

Výzkum mediálního násilí zkoumá, zda existuje souvislost mezi konzumujícím mediálním násilím a následným agresivním a násilným chováním.

Vliv politiky zbraní na kriminalitu je kontroverzní oblastí výzkumu.

Do trestné činnosti související s drogami jsou zapleteny legální i nelegální drogy.

U dětí, jejichž rodiče nechtěli mít dítě, je větší pravděpodobnost, že z nich vyrostou delikventi nebo páchají trestnou činnost.
U takových dětí je také menší pravděpodobnost, že uspějí ve škole, a je u nich větší pravděpodobnost, že budou žít v chudobě. Mají také tendenci mít nižší kvalitu vztahů mezi matkou a dítětem. U dětí, jejichž narození bylo neúmyslné, je pravděpodobné, že budou v dětství méně duševně a fyzicky zdravé.

Doporučujeme:  Serge Moscovici

Kulturní a společenské – Široké teorie

Teorie racionální volby přebírá utilitární přesvědčení, že člověk je uvažujícím aktérem, který zvažuje prostředky a cíle, náklady a přínosy a činí racionální volbu. Jedním ze způsobů, jak může společnost předcházet zločinu, je tedy hrozba trestu. O odrazujícím účinku tohoto jevu se hodně diskutuje.

Subkulturní teorie je soubor teorií, které tvrdí, že určité skupiny nebo subkultury ve společnosti mají hodnoty a postoje, které vedou ke zločinu a násilí.

Teorie sociální dezorganizace

Teorie sociální dezorganizace spojuje vysokou kriminalitu s ekologickými charakteristikami okolí.

Teorie sociálního učení vysvětluje deviaci kombinováním proměnných, které podporovaly delikvenci (např. sociální tlak delikventních vrstevníků) s proměnnými, které od delikvence odrazovaly (např. rodičovská reakce na odhalení delikvence u jejich dětí).

Teorie diferenciální asociace je teorie navrhující, že prostřednictvím interakce s ostatními se jednotlivci učí hodnoty, postoje, techniky a motivy pro kriminální chování.

Teorie sociální kontroly navrhuje, že využívání procesu socializace a sociálního učení buduje sebekontrolu a snižuje sklon k dopřávání si chování uznaného jako asociální.

Teorie kmenů uvádí, že sociální struktury ve společnosti mohou podněcovat občany k páchání trestné činnosti.

Teorie označování zastává názor, že odchylka není vlastní nějakému aktu, ale místo toho se zaměřuje na jazykovou tendenci většiny označovat negativně menšiny nebo ty, které jsou považovány za odchylné od norem.

Teorie kriminální triády je relativně nová teorie kriminality, která se zabývá souhrou tří psychosociálních vývojových procesů (připoutanost, morální vývoj a formování identity) ve vývoji vnitřního odstrašujícího systému člověka během dospívání.

Biosociální kriminologie je interdisciplinární obor, jehož cílem je vysvětlit kriminalitu a antisociální chování zkoumáním jak biologických faktorů, tak faktorů životního prostředí. Zatímco současné kriminologii dominují sociologické teorie, biosociální kriminologie si také uvědomuje potenciální přínos oborů, jako je genetika, neuropsychologie a evoluční psychologie.