Tato stránka obsahuje seznam žijících řádů a čeledí ptáků. Odkazy níže by pak měly vést k popisu chování ptáků v čeledi atd. a tím i k jednotlivým druhům.
Existují dva hlavní řády a asi 180 čeledí ptáků, z nichž některé obsahují tisíce druhů.
Taxonomie je v době analýzy DNA velmi proměnlivá, proto jsou v případě potřeby uvedeny poznámky a všechny počty jsou přibližné. Zejména viz Sibleyho-Ahlquistova taxonomie, která je velmi odlišná.
Z hlediska chování vykazují rodiny vzorce přizpůsobení se prostředí a s tím související repertoár chování.
Nelétaví a většinou obří Struthioniformes nemají kýlovou hrudní kost a jsou souhrnně označováni jako krysáci. Spolu s Tinamiformes tvoří Paleognathae neboli „staré čelisti“, jeden ze dvou vývojových nadřádů.
Afrika a Australasie; 2 druhy.
Jižní Amerika; 2 druhy.
Jižní Amerika; 45 druhů.
Téměř všichni žijící ptáci patří do nadřádu Neognathae neboli „nové čelisti“. Díky svým kýlům se na rozdíl od krysáků označují jako carinatae. Jen vrabcovitých je hodně přes 5000 druhů.
Celosvětově; 19 druhů; někdy řazeny do skupiny Phoenicopteriformes.
Madagaskar, neotropické oblasti, Nová Kaledonie; 5 druhů.
Afrika, Evropa, Asie; 16 druhů; někdy řazeny do skupiny Columbiformes.
Oceánie; 10 druhů; někdy řazen do skupiny Apodiformes.
Jižní Amerika; 1 druh.
Severní Amerika, Eurasie; 5 druhů.
Antarktida a jižní vody; 17 druhů.
Pan-oceánský; 120 druhů.
Subsaharská Afrika; 6 druhů.
Subsaharská Afrika, Amerika, Asie; 35 druhů.
Starý svět, Nová Guinea; 64 druhů.
Celosvětově kromě Australasie; 400 druhů.
Jižní Amerika; 2 druhy.
Pantropické, jižní mírné pásmo; 330 druhů.
Regiony menší než kontinenty viz: