Výraz pořadí narození odkazuje na pořadí narození. Děti se sourozenci jsou „prvorození“ nebo „laterborns“. Alfred Adler poznamenal, jak se pozdější narození liší v závislosti na velikosti rodiny. Děti bez sourozenců jsou „jedináčci“.
Vliv pořadí narození je stále otevřenou otázkou, ale některé jasné vzorce byly stanoveny.
Osobnost je jasně a silně ovlivněna pořadím narození. Psychologové osobnosti se z velké části (i když zdaleka ne bez debaty) shodují, že osobnostní rysy velké pětky (známé také jako Five Factor) představují něco jako přirozenou taxonomii osobnostních proměnných lidské osobnosti. Cross-lingvisticky drtivá většina přídavných jmen používaných k popisu lidské osobnosti zapadá do jedné z následujících pěti oblastí, snadno zapamatovatelných pod zkratkou OCEAN: Otevřenost, Svědomitost, Extraverze, Agreeableness a Neuroticism.
Ve své knize „Born to rebel“ a v probíhajících výzkumných pracích Frank J. Sulloway shromáždil důkazy, že účinky pořadí narození na velkou pětku jsou silné a velmi konzistentní. Použitím škály mezi dvojicemi bipolárních přídavných jmen (např.: pracovitý . . . . . . . líný) a hodnocením v rámci rodiny s desítkami tisíc respondentů Sulloway ukázal, že prvorození jsou svědomitější, společensky dominantnější, méně příjemní a méně otevření novým myšlenkám ve srovnání s pozdějšími rodáky. V mezikulturní replikaci Sullowayovy práce antropolog Paul Roach shromáždil několik stovek hodnocení v rámci rodiny mezi zahradníky Shuar Indians v ekvádorské Amazonii a našel téměř totožné korelace mezi velkou pětkou a pořadím narození mezi těmito nezápadně narozenými lidmi (konferenční prezentace: HBES, 2002, Rutgers University).
Porodní řád a inteligence
Shrnutí poznatků Belmonta a Marolly. Výsledky Havraní progresivní matice se vztahují k pořadí narození a velikosti rodiny.
Porodní řád a inteligence: klasická studie
„Děti z početných rodin mívají horší výsledky v testech inteligence a ve vzdělávacích opatřeních, i když je společenská třída kontrolována.“
„V rámci každé velikosti rodiny i) měli prvorození na Havranovi vždy lepší výsledky než pozdější; a ii) s malými nesrovnalostmi se stupňovalo klesající skóre s rostoucím pořadím narození, takže prvorození měli lepší výsledky než druhorození, kteří zase měli lepší výsledky než třetí a tak dále.“
„Obecně platí, že s rostoucí velikostí rodiny docházelo k poklesu Havraních výsledků v rámci každé konkrétní pozice pořadí narození.“ Například u třetího narozeného dítěte z třídětné rodiny by se očekávalo vyšší skóre než u třetího dítěte ze čtyřdětné rodiny. U třetího dítěte z pětidětné rodiny by se očekávalo ještě nižší skóre a tak dále.
V roce 1874 Francis Galton nabídl několik důvodů, proč by pořadí narození mohlo mít vliv na proslulost. Mezi nimi byl uveden:
Pořadí narození a osobnost
Mnozí tvrdí, že pořadí narození ovlivňuje osobnost. Říše popové psychologie často přisuzuje každému pořadí následující rysy:
Prvorozené dítě dostane očekávání svých rodičů. Kvůli tomu hrozí mnoha prvorozeným, že získají perfekcionistické nebo lidem příjemné chování. Optimističtější je tvrzení zastánců teorie rodného řádu, že prvorození mají tendenci být docela sebevědomí, pilní a zralí. Ne všichni prvorození jsou přehnaně úspěšní, ale i ti nejuvolněnější prvorození se jasně řídí potřebou udělat správnou věc a snaží se ve společnosti něco změnit. Prvorození se také mohou stát v hektických situacích necitlivými a mají tendenci velmi snadno „vyšilovat“.
Středorozené děti mají různorodou škálu osobností. Zvyky mnoha středorozených dětí jsou motivovány tím, že nikdy nebyly skutečně v centru pozornosti. Prvorozené dítě se zdá být vždy úspěšné a průkopnické, zatímco mladší sourozenec je ve svém výklenku zajištěn jako bavič rodiny. Prostředně narozené dítě může rozvinout velké sociální dovednosti a snadněji vyrůstá s jinak zaměřeným pohledem na věc. Prostřední dítě ví, co dělá, a má tendenci stát se velmi inteligentním, ve své snaze získat pozornost sourozenců. Prostředně narozené děti jsou obvykle dosti talentované, jejich snaha o dokonalost proti jejich sourozencům získává přístup k objevování nových a neokoukaných kvalit, hudebně, akademicky i teoreticky.
Pojmenování nejmladšího dítěte je výmluvné: nejmladší dítě rodiny je považováno za večírkové zvíře, baviče, který se nebojí zkoušet své štěstí. I když to jistě neplatí o všech nejmladších sourozencích, zastánci této teorie tvrdí, že dítě rodiny je roztomilý, rozkošný přítel, ne-li příliš sebestředný.
Příspěvek Alfreda Adlera
Alfred Adler (1870-1937), rakouský psychiatr a současník Sigmunda Freuda a Gustava Junga, zahrnul dynamiku pořadí narození do své teorie formování osobnosti. Také označovaná jako rodinná konstelace, pozice pořadí narození často (ale ne vždy) může zanechat nesmazatelný dojem na styl života jedince (zvykový způsob řešení úkolů přátelství, lásky a práce). Dalšími faktory, které mohou být stejně vlivné, jsou: rodičovské postoje; orgánová méněcennost, nemoc a postižení; genderové role; nebo sociální, ekonomické a náboženské okolnosti. Jakýkoli faktor přetěžování může zesílit normální pocity méněcennosti a vést k nevědomým kompenzacím nebo nadměrným kompenzacím (tj. extrémně talentovaný starší nebo mladší sourozenec). Dalšími faktory pořadí narození, které by měly být zváženy, jsou: rozestupy v letech mezi sourozenci; celkový počet dětí; a měnící se poměry rodičů v průběhu času. Adler moudře naznačil, že pořadí narození nezpůsobuje žádný směr osobnostního vývoje, ale může být jedincem používáno jako stavební cihla pro jeho svobodně zvolený styl života a fiktivní konečný cíl. Mnoho badatelů ve snaze dokázat nebo vyvrátit jediné účinky pořadí narození zanedbává složitost jiných vlivů.