Sociální intuicionismus je hnutí v morální psychologii, které vzniklo v protikladu k silněji racionalistickým teoriím morálky, jako tomu bylo u Lawrence Kohlberga. Kohlberg vyvinul model morálního uvažování, o němž tvrdil, že vysvětluje morální chování lidí. Sofistikovanější uvažování, tvrdil, by mělo vést k důslednějšímu morálnímu jednání, protože si člověk uvědomuje, že morální principy jsou normativní povahy, a tak vyžaduje jednání od sebe samého.
Jonathan Haidt (2001) výrazně zdůrazňuje roli rozumu při dosahování morálních závěrů. Morální úsudek je primárně vyvolán intuicí, přičemž rozum hraje ve většině našeho morálního rozhodování velmi okrajovou roli. Vědomé myšlenkové procesy slouží jako jakési post hoc zdůvodnění našich rozhodnutí – tedy poté, co bylo učiněno morální rozhodnutí.
Jeho hlavní důkazy pocházejí ze studií „morálního němectví“, kdy lidé mají silné morální reakce, ale nedaří se jim stanovit žádný racionální princip, který by jejich reakci vysvětlil. Představte si, že bratr a sestra spolu jednou spali, nikdo jiný o tom nevěděl, ani jednomu z nich se nic nestalo a oba cítili, že je to jako sourozence sblížilo. Mnoho lidí má na tento příběh stále velmi silnou negativní reakci, přesto nedokážou vysvětlit, proč používají Kohlbergovo principiální morální uvažování. Haidt naznačuje, že máme nevědomé, afektivní, morální heuristiky, které řídí naše reakce na morálně vypjaté situace a naše morální chování, a že pokud jsme požádáni o rozum, činíme tak až poté, co jsme učinili rozhodnutí.