Svědomitost je v psychologii vlastnost pečlivosti a opatrnosti nebo vlastnost jednat podle svého svědomí. Zahrnuje takové prvky, jako je sebekázeň, pečlivost, důkladnost, organizovanost, rozvážnost (tendence pečlivě přemýšlet před jednáním) a potřeba dosáhnout úspěchu. Je to aspekt toho, čemu se tradičně říkalo charakter.
Svědomitost souvisí s emoční inteligencí a kontrolou impulzů, ale neměla by být zaměňována s impulzivitou, která je typická pro neuroticismus. Lidé s vysokou mírou impulzivity nejsou schopni odolat pokušení nebo odložit uspokojení. Jedinci, kteří mají nízkou sebekázeň (svědomitost), nejsou schopni se motivovat k plnění úkolu, který by rádi splnili. Jedná se o pojmově podobné, ale empiricky odlišné charakteristiky (Costa & McCrae, 1992).
Svědomití lidé jsou obecně pracovití a spolehliví. V extrémním případě mohou být také workoholici, perfekcionisté a kompulzivní ve svém chování. Lidé s nízkou svědomitostí nemusí být nutně líní nebo nemorální, ale mají tendenci být více uvolnění, méně orientovaní na cíl a méně pohánění úspěchem.
Svědomitost je jedním z pěti nadřazených rysů v modelu „Velké pětky“ osobnosti, který se skládá také z Extraverze, Neuroticismu, Otevřenosti vůči zkušenosti a Přívětivosti (ale všimněte si, že různí výzkumníci používají různé názvy). Příkladem testů osobnosti Velké pětky jsou Costa a McCrae (1992) NEO PI-R a Goldbergův NEO-IPIP. Podle těchto modelů je svědomitost považována za kontinuální dimenzi osobnosti, nikoli za kategorický „typ“ člověka. Skóre svědomitosti se pohybuje na zvonové křivce.
Shluk rysů svědomitosti se překrývá s jinými modely osobnosti, například s Cloningerovým TCI, v němž se nazývá sebedirektivita. Zahrnuje také specifické rysy vědomí pravidel a perfekcionismus v Cattellově modelu 16 PF. Rysy spojené se svědomitostí jsou často hodnoceny pomocí self-report testů integrity, které různé korporace zadávají potenciálním zaměstnancům.
Značné množství výzkumů ukazuje, že svědomitost je jedním z nejlepších prediktorů výkonu na pracovišti (Salgado, 1997). Je to jediný osobnostní rys, který koreluje s výkonem ve všech kategoriích pracovních míst. Důležitá však může být také příjemnost a emoční stabilita, zejména v zaměstnáních, která zahrnují značné množství sociálních interakcí (Mount, Barrick, & Stewart, 1998). Kromě toho svědomitost souvisí s úspěšným studijním výkonem u studentů (např. Wagerman & Funder, 2007).