Systém kognitivně behaviorální analýzy psychoterapie (CBASP) je forma terapie kognitivního chování vyvinutá (a patentovaná) Jamesem P. McCulloughem Jr. a částečně založená na Piagetově teorii kognitivního vývoje. Využívá strukturované cvičení nazvané „situační analýza“, které pomáhá pacientovi znovu rozvinout schopnost vidět vztahy příčiny a následku v mezilidských interakcích a následně napravit vzorce myšlení; může zahrnovat „disciplinované osobní zapojení“ terapeuta do pacienta. V kombinaci s vhodnými antidepresivy může být extrémně účinný.
Účinnost v kombinaci s lékovou terapií
Rozsáhlá studie, publikovaná v roce 2000 Martinem Kellerem z Brown University a dalšími, porovnávala (tehdy dostupné) antidepresivum Serzone s CBASP.
Do studie bylo zařazeno šest set osmdesát jedna pacientů s těžkou chronickou depresí (někteří s jinými psychiatrickými onemocněními), kteří byli po dobu 12 týdnů zařazeni buď do skupiny Serzone, CBASP, nebo do kombinované skupiny Serzone-CBASP. Četnost odpovědí na léčbu buď samotným přípravkem Serzone, nebo samotným přípravkem CBASP činila u 76 procent pacientů, kteří studii dokončili, 55 procent, respektive 52 procent. Jinými slovy, o něco více než polovina pacientů, kteří studii dokončili, v těchto dvou ramenech studie snížila svou depresi o 50 procent nebo více.
Zjištění Serzone zhruba odpovídají mnoha dalším výsledkům studií s antidepresivy a podtrhují velkou slabinu těchto léků – že jsou sice účinné, ale přínos je často marginální a výsledek léčby problematický. Podobně zjištění CBASP potvrzují i další studie, které zjistily, že mluvící terapie má stejnou účinnost jako užívání antidepresiv.
Výsledky u skupiny s kombinovanou léčbou však byly překvapivé, 85 procent pacientů, kteří léčbu dokončili, dosáhlo snížení příznaků o 50 procent nebo zlepšení. 42 procent pacientů v kombinované skupině dosáhlo remise (faktické eliminace všech depresivních příznaků) ve srovnání s 22 procenty ve skupině Serzone a 24 procenty ve skupině CBASP.
Autoři často citované studie konstatovali, že „míra odpovědi a remise v kombinované léčebné skupině byla podstatně vyšší než ta, která mohla být předpokládána na základě výsledků předchozích studií u podobných pacientů“. Jejich čísla jsou důležitá, protože naznačují, že léčba deprese kombinací antidepresivního léku a určité formy terapie kognitivního chování může být vysoce účinná, což dává podstatně lepší výsledky než jiné metody léčby deprese.
Studie nyní vyžaduje replikaci, aby se zjistilo, zda jsou tyto výsledky spolehlivě potvrzeny a nejedná se o příklad syndromu z úvodní studie.