Teorie morálních základů je sociálně psychologická teorie, jejímž cílem je vysvětlit původ a variaci v lidském morálním uvažování na základě vrozených, modulárních základů. V současnosti teorie navrhuje šest takových základů: újmu, spravedlnost, svobodu, loajalitu, autoritu a čistotu; její autoři však předpokládají možnost zahrnutí dalších základů. Teorii poprvé navrhli psychologové Jonathan Haidt a Craig Joseph, kteří stavěli na práci kulturního antropologa Richarda Shwedera, následně rozvinutou různorodou skupinou spolupracovníků a popularizovanou v Haidtově knize Spravedlivá mysl.
Ačkoliv se počáteční vývoj teorie morálních základů zaměřil na kulturní rozdíly, následná práce s teorií se z velké části zaměřila na politickou ideologii. Různí učenci nabídli teorii morálních základů jako vysvětlení rozdílů mezi politickými liberály a konzervativci a naznačili, že může vysvětlit rozdíly v názorech na politicky nabité otázky, jako jsou sňatky homosexuálů a potraty. Haidt zejména tvrdil, že liberálové ve svých úvahách zdůrazňují pouze tři z morálních základů (újmu, spravedlnost a svobodu), zatímco konzervativci zdůrazňují všech šest rovnoměrněji.
Morální základy zpočátku vznikaly jako reakce proti vývojově racionalistické teorii morálky spojované s Lawrencem Kohlbergem a Jeanem Piagetem. Na základě Piagetovy práce Kohlberg zjistil, že morální uvažování dětí se v průběhu času mění, a navrhl vysvětlení prostřednictvím svých šesti fází morálního vývoje. Kohlbergova práce zdůrazňovala spravedlnost jako klíčový koncept v morálním uvažování, vnímaný jako primárně kognitivní činnost, a stala se dominantním přístupem k morální psychologii, silně ovlivňujícím následnou práci. Haidt píše, že shledal Kohlbergovy teorie neuspokojivými od doby, kdy se s nimi poprvé setkal na postgraduální škole, protože se „zdály příliš intelektuální“ a postrádaly zaměření na otázky emocí.
Na rozdíl od dominantních teorií morálky v psychologii antropolog Richard Shweder vypracoval soubor teorií zdůrazňujících kulturní variabilitu morálních soudů, ale tvrdil, že různé kulturní formy morálky čerpají ze „tří odlišných, ale souvislých shluků morálních zájmů“, které označil jako etiku autonomie, společenství a božství. Shwederův přístup inspiroval Haidta k tomu, aby začal zkoumat morální rozdíly napříč kulturami, včetně práce v terénu v Brazílii a Filadelfii. Tato práce vedla Haidta k tomu, aby začal rozvíjet svůj sociální intuicionistický přístup k morálce. Tento přístup, který byl v ostrém kontrastu s Kohlbergovou racionalistickou prací, naznačoval, že „morální úsudek je způsoben rychlou morální intuicí“, zatímco morální uvažování jednoduše slouží jako post-hoc racionalizace již vytvořených úsudků. Haidtova práce a jeho zaměření na rychlé, intuitivní, emocionální úsudky se rychle staly velmi vlivnými, což přitáhlo trvalou pozornost řady badatelů.