Receptivní afázie, v klinické neuropsychologii a kognitivní neuropsychologii známá také jako Wernickeho afázie, plynulá afázie, logagnozie nebo senzorická afázie, je typ afázie, která je často (ale ne vždy) způsobena neurologickým poškozením Wernickeho oblasti v mozku (Brodmanova oblast 22 v zadní části horního temporálního gyru dominantní hemisféry). Pokud je Wernickeova oblast poškozena v nedominantní hemisféře, vzniká z toho syndrom senzorické dysprosodie – nedostatečná schopnost vnímat výšku, rytmus a emoční tón řeči.
Tento syndrom nelze zaměňovat s Wernickeho encefalopatií nebo Wernickeho-Korsakoffovým syndromem.
Řeč je zachována, ale jazykový obsah je nesprávný. Může se jednat o různé situace, od vložení několika nesprávných nebo neexistujících slov až po hojný výskyt žargonu. Tempo, intonace a důraz jsou normální. Časté jsou záměny jednoho slova za jiné (např. „telefon“ za „televize“). Porozumění a opakování je slabé.
Při nadměrné intenzitě může být zaměněn s psychiatrickými příznaky „tlaku na řeč“ a „slovního salátu“.
Pacienti, kteří se zotavili z Wernickeho afázie, uvádějí, že když byli afatičtí, připadala jim řeč druhých nesrozumitelná, a i když věděli, že mluví, nedokázali se zastavit ani pochopit, co právě řekli.
Pokud jde o čtení, osoba vidí a čte slova, ale neidentifikuje je z hlediska jejich významu.