Efekt jezera Wobegon je lidská tendence přeceňovat své úspěchy a schopnosti ve vztahu k ostatním. Je pojmenován po fiktivním městě Lake Wobegon z rozhlasového seriálu A Prairie Home Companion, kde jsou podle Garrisona Keillora „všechny děti nadprůměrné“. Podobným způsobem velká většina lidí tvrdí, že jsou nadprůměrné; tento jev byl mimo jiné pozorován u řidičů, ředitelů, analytiků burzy, vysokoškoláků a státních úředníků ve školství. Experimenty a průzkumy opakovaně ukázaly, že většina lidí se domnívá, že mají vlastnosti, které jsou lepší nebo žádoucí než průměr.
Při průzkumu mezi řidiči Ole Svenson (1981) zjistil, že 80% respondentů se hodnotí mezi 30% nejlepších řidičů. Při dotazování vysokoškoláků na jejich popularitu Zuckerman a Jost (2001) ukázali, že většina studentů se hodnotí jako „více populární než průměrný“.
V roce 1987 John Cannell dokončil studii, která uváděla statisticky nemožné zjištění, že všechny státy tvrdily průměrné výsledky studentských testů nad národní normou.
Jeden průzkum College Board požádal 829 tisíc středoškolských maturantů, aby se ohodnotili několika způsoby. Když byli dotázáni, aby ohodnotili svou vlastní schopnost „vycházet s ostatními“, statisticky nevýznamné číslo – méně než jedno procento – se ohodnotilo jako podprůměrné. Šedesát procent dotázaných se navíc ohodnotilo v horních deseti procentech a čtvrtina respondentů se ohodnotila v horním jednom procentu. Někteří tvrdili, že subjektivnější rysy jako tento mohou být snáze zkresleny.
Efekt byl opakovaně zjištěn mnoha dalšími studiemi pro další rysy, včetně férovosti, virtuozity, štěstí a schopnosti investovat, abychom jmenovali alespoň některé.
Efekt je podobný a může souviset se zaujatostí ingroup a zbožným přáním. Naopak horší než průměrný efekt odkazuje na tendenci podceňovat se za určitých podmínek, což může zahrnovat sebehandicapující chování.
Srovnejte s efektem falešného konsensu.
Zde je dobré video o tom: