Nikotin je lék, který může vést k závislosti a následným potížím s vysazením nikotinu.
Moderní výzkum ukazuje, že nikotin působí na mozek a vyvolává řadu účinků. Konkrétně výzkum zkoumající jeho návykovou povahu ukázal, že nikotin aktivuje mezolimbickou dráhu („systém odměny“) – obvody v mozku, které regulují pocity rozkoše a euforie.
Dopamin je jedním z klíčových neurotransmiterů, které se aktivně podílejí na činnosti mozku. Výzkumy ukazují, že zvýšením hladin dopaminu v rámci odměnových okruhů v mozku působí nikotin jako chemická látka s intenzivními návykovými vlastnostmi. V mnoha studiích bylo prokázáno, že je návykovější než kokain a heroin. Podobně jako jiné fyzicky návykové drogy způsobuje vysazení nikotinu snížení regulace produkce dopaminu a dalších stimulačních neurotransmiterů, neboť se mozek pokouší kompenzovat umělou stimulaci. Jak dopamin reguluje citlivost nikotinových acetylcholinových receptorů, snižuje se. Aby kompenzoval tento kompenzační mechanismus, mozek zase zvyšuje počet receptorů a své regulační účinky splétá s kompenzačními mechanismy, které mají působit proti jiným kompenzačním mechanismům. Příkladem je zvýšení norepinefrinu, jednoho z nástupců dopaminu, který inhibuje zpětné vychytávání glutamátových receptorů, odpovědných za paměť a poznávání. Čistým efektem je zvýšení citlivosti dráhy odměny, opak jiných návykových drog, jako je kokain a heroin, které snižují citlivost dráhy odměny. Tato změna v neuronální chemii může přetrvávat měsíce po posledním podání.
Studie zjistila, že expozice nikotinu u dospívajících myší zpomaluje růst dopaminového systému, čímž zvyšuje riziko zneužívání návykových látek během dospívání.