Asynchronní učení
Kořeny asynchronního učení se nacházejí na konci 19. století, kdy formalizované korespondenční vzdělávání (neboli distanční vzdělávání) poprvé využilo poštovní systém k tomu, aby se do vzdělávacího procesu zapojili i fyzicky vzdálení žáci. Ve 20. a 30. letech 20. století došlo k zavedení nahrávaného zvuku, desynchronizaci vysílání a revoluci v masovém šíření informací. K první významné […]