Konstruktivistická epistemologie je epistemologický pohled ve filosofii na povahu vědeckého poznání. Konstruktivisté tvrdí, že vědecké poznání je konstruováno vědci a není objeveno ze světa. Konstruktivismus se domnívá, že neexistuje jediná platná metodologie a existují další metodologie pro sociální vědy: kvalitativní výzkum. Je tedy v protikladu k pozitivismu, což je filosofie, která tvrdí, že jediné autentické poznání je to, které je založeno na skutečné smyslové zkušenosti.
Konstruktivismus má kořeny ve filosofii, vzdělání a sociálním konstruktivismu. Konstruktivismus kritizuje objektivismus, který zahrnuje přesvědčení, že člověk může poznat vnější realitu (realitu, která existuje mimo vlastní mysl). Konstruktivismus zastává opačný názor, že jediná realita, kterou můžeme znát, je ta, která je reprezentována lidským myšlením (za předpokladu nevíry nebo nedostatku víry v nadlidského Boha). Realita je nezávislá na lidském myšlení, ale smysl nebo poznání je vždy lidskou konstrukcí.
Konstrukcionismus a konstruktivismus jsou často používány zaměnitelně. Konstruktivisté věří, že reprezentace fyzické a biologické reality, včetně rasy, sexuality a pohlaví, stejně jako stoly, židle a atomy jsou společensky konstruovány. Kant, Garns a Marx byli mezi prvními, kteří navrhli tak ambiciózní rozšíření moci myšlenek, aby informovaly o materiální realitě života lidí.[citace nutná]
Výraz „Konstruktivistická epistemologie“ poprvé použil Jean Piaget, 1967, s množným číslem ve slavném článku z „Encyclopédie de la Pléiade“ Logique et Connaissance scientifique nebo „Logic and Scientific knowledge“, což je důležitý text pro epistemologii. Odkazuje přímo na matematika Brouwera a jeho radikální konstruktivismus.
Navíc v roce 1967 Peter L. Berger a Thomas Luckmann vydali The Social Construction of Reality, která iniciovala sociální konstruktivismus.
Konstruktivismus má mnoho kořenů:
Koncepty a myšlenky konstruktivismu
Konstruktivismus navrhuje nové definice poznání a pravdy, které tvoří nové paradigma, založené na intersubjektivitě namísto klasické objektivity a životaschopnosti místo pravdy. Konstruktivistický úhel pohledu je pragmatický, jak řekl Vico: „pravda je udělat to“.[citace nutná]
V tomto paradigmatu mohou „vědy o umělém“ (viz Herbert Simon) jako kybernetika, automatizace nebo teorie rozhodnutí, management a inženýrské vědy ospravedlnit svou výuku a mít prostor v akademii jako „skutečné vědy“.
Konstruktivismus a vědy
Sociální konstruktivismus v sociologii
Jedna verze sociálního konstruktivismu tvrdí, že kategorie poznání a reality jsou aktivně vytvářeny sociálními vztahy a interakcemi. Tyto interakce také mění způsob, jakým je organizován vědecký episteme.
Konstruktivismus a psychologie
Konstruktivismus a vzdělávání
Kincheloe vydal řadu společenských a vzdělávacích knih o kritickém konstruktivismu (2001, 2005, 2008), což je verze konstruktivistické epistemologie, která klade důraz na přehnaný vliv politické a kulturní moci při konstrukci poznání, vědomí a pohledů na realitu. V současné zprostředkované elektronické éře, tvrdí Kincheloe, dominantní způsoby moci nikdy nevykonávaly takový vliv na lidské záležitosti. Z kritické pedagogické perspektivy Kincheloe tvrdí, že pochopení kritické konstruktivistické epistemologie je stěžejní pro to, aby se člověk stal vzdělaným člověkem a pro instituci spravedlivé společenské změny.
Kincheloeovy charakteristiky kritického konstruktivismu:
Konstruktivismus a postmodernismus
Z pohledu realisty lze postmodernismus i konstruktivismus chápat jako relativistické teorie.
Na epistemologii konstruktivistů se snesla řada kritik. Nejčastější je ta, že buď explicitně obhajuje, nebo implicitně redukuje na relativismus. Je to proto, že pojetí pravdy je pojímáno jako sociálně „konstruované“ (a tím sociálně relativní). To vede k obvinění ze sebevyvracení: pokud to, co má být považováno za „pravdivé“, je relativní k určité společenské formaci, pak samotné toto pojetí pravdy musí být v této společnosti považováno pouze za „pravdivé“. V jiné společenské formaci může být docela dobře nepravdivé. Pokud ano, pak by byl v této společenské formaci nepravdivý sám sociální konstruktivismus. Dále by se pak dalo říci, že sociální konstruktivismus může být současně pravdivý i nepravdivý.
Další kritikou konstruktivismu je, že zastává názor, že pojmy dvou odlišných společenských formací jsou zcela odlišné a nekommensurní. Za těchto okolností není možné dělat srovnávací soudy o prohlášeních učiněných podle jednotlivých světonázorů. Je to proto, že kritéria úsudku sama o sobě budou muset být založena na nějakém světonázoru či jiném. Pokud tomu tak je, pak to vyvolává otázku, jak by mohla být mezi nimi navázána komunikace o pravdivosti či nepravdivosti daného prohlášení.
Koherenční teorie pravdy ·Konstruktivní teorie pravdy ·Konstruktivistická teorie pravdy ·Korespondenční teorie pravdy ·Deflační teorie pravdy ·Epistemické teorie pravdy ·Teorie nedefinovatelnosti pravdy ·Pragmatická teorie pravdy ·Teorie nadbytečnosti pravdy ·Sémantická teorie pravdy
Thomas Aquinas ·Robert Audi ·A. J. Ayer ·George Berkeley ·Laurence BonJour ·René Descartes ·Edmund Gettier ·Alvin Goldman ·Nelson Goodman ·Paul Grice ·David Hume ·Immanuel Kant ·Søren Kierkegaard ·John Locke ·G. E. Moore ·Robert Nozick ·Alvin Plantinga ·Plato ·Louis Pojman ·P. F. Strawson ·W.V.O. Quine ·Bertrand Russell ·Ludwig Wittgenstein ·Vienna Circle
Koherentismus ·Konstruktivistická epistemologie ·Kontextualismus ·Determinismus ·Empiricismus ·Fallibilismus ·Foundationalismus ·Holismus ·Infinitismus ·Innatismus ·Internalismus a externalismus ·Naïve realismus ·Naturalizovaná epistemologie ·Objektivistická epistemologie ·Fenomenismus ·Pozitivismus ·Reduktivismus ·Reliabilismus ·Reprezentativní realismus ·Racionalismus ·Skepticismus ·Teorie forem ·Transcendentální idealismus ·Uniformitarianismus
Znalost ·Odůvodnění ·Víra ·Vnímání ·A priori znalost ·Indukce ·Jiné mozky ·Analyticko-syntetické rozlišení ·Příčinná souvislost ·Zdravý rozum ·Popisné poznání ·Gettierův problém ·Objektivita ·Analýza ·Propozice ·Regresní argument ·Jednoduchost ·Spekulativní důvod ·Pravda ·více…
Nástin epistemologie ·Alethiologie ·Formální epistemologie ·Meta-epistemologie ·Filosofie vnímání ·Filosofie vědy ·Víra a racionalita ·Společenská epistemologie