Zákon o diskriminaci osob se zdravotním postižením (Disability Discrimination Act) je britský parlamentní zákon z roku 1995, který zakazuje diskriminaci osob s ohledem na jejich zdravotní postižení v souvislosti se zaměstnáním, poskytováním zboží a služeb, vzděláváním a dopravou. Jedná se o zákon o občanských právech. Jiné země používají ústavní, sociální práva nebo trestní právo k vytvoření podobných ustanovení. Britská vláda zřídila Komisi pro práva osob se zdravotním postižením, aby poskytovala podporu zákonu. Rovnocenné právní předpisy existují v Severním Irsku, které prosazuje Komise pro rovnost v Severním Irsku.
Je nadále přípustné, aby zaměstnavatelé měli přiměřená zdravotní kritéria pro zaměstnání a aby po provedení jakýchkoli přiměřených úprav očekávali od všech zaměstnanců přiměřený výkon.
Zákon vedle uložení povinností zaměstnavatelům ukládá povinnosti poskytovatelům služeb a vyžaduje provedení přiměřených úprav při poskytování přístupu ke zboží, zařízením, službám a prostorám (část 3 zákona).
Zákon byl novelizován následujícími právními předpisy:
Podrobnosti o pozitivní povinnosti podporovat rovnost jsou diskutovány v knize Zajištění rovnosti pro zdravotně postižené
Konzultační dokument o využití dalších regulačních pravomocí naleznete zde
Zákon o rovnosti z roku 2006 upravuje nahrazení DRK novou Komisí pro rovnost a lidská práva (CEHR) s pravomocemi vydávat pokyny a prosazovat všechny právní předpisy týkající se rovnosti (zahrnující rasu, pohlaví, zdravotní postižení, náboženství a víru, sexuální orientaci a věk). CEHR by měla začít fungovat v říjnu 2007.
Zákon o diskriminaci osob se zdravotním postižením z roku 1995 (Disability Discrimination Act 1995, DDA) se odchyluje od základních zásad starších britských zákonů o diskriminaci (Sex Discrimination Act 1975 a Race Relations Act 1976). Tyto zákony závisí na pojmech přímé diskriminace a nepřímé diskriminace. Tyto pojmy jsou však nedostatečné pro řešení problematiky diskriminace osob se zdravotním postižením.
Základní pojmy v DDA jsou naopak:
Přiměřená úprava nebo, jak je známo v některých jiných jurisdikcích, „přiměřená úprava“ je radikální pojem, který tolik odlišuje DDA od starších právních předpisů. Namísto spíše pasivního přístupu nepřímé diskriminace (kdy někdo může přijmout opatření, pokud byl znevýhodněn politikou, praxí nebo kritériem, které přijal orgán s povinnostmi podle zákona) je přiměřená úprava aktivním přístupem, který vyžaduje, aby zaměstnavatelé, poskytovatelé služeb atd. přijali opatření k odstranění překážek účasti zdravotně postižených osob. Například:
Někdy nemusí dojít k přiměřené úpravě a výsledkem je, že se zdravotně postiženou osobou se zachází méně příznivě. Pokud by například osoba nebyla schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy o hypotéce nebo úvěru a neměla nikoho, kdo by byl oprávněn za ni jednat, nemělo by smysl požadovat, aby tuto smlouvu uzavřela banka nebo stavební spořitelna. Zákon proto zaměstnavatelům a poskytovatelům služeb umožňuje za určitých okolností odůvodnit méně příznivé zacházení (a v některých případech neprovést přiměřenou úpravu).
Viz Americans with Disabilities Act of 1990 pro odpovídající legislativu USA – i když to nemá pozitivní povinnost rovnosti.
Viz Ontarians with Disabilities Act pro odpovídající legislativu v Ontariu, Kanada.