Krize (singulár:krize) mohou nastat na osobní nebo společenské úrovni. Může to být traumatická nebo stresující změna v životě člověka nebo nestabilní a nebezpečná sociální situace v politických, sociálních, ekonomických, vojenských záležitostech nebo rozsáhlá ekologická událost, zejména taková, která zahrnuje blížící se náhlou změnu. Volněji řečeno, je to termín znamenající „zkušební dobu“ nebo „mimořádnou událost“.
Být člověkem znamená prožívat krizi. Některé budou způsobeny společenskými tragédiemi, jako je tragická střelba ve Virginia Tech. Některé budou způsobeny přírodní katastrofou, jako je zemětřesení, hurikán nebo nějaký jiný čin přírody velkého rozsahu, který nemůžeme ovlivnit. A některé budou způsobeny více osobními zážitky, jako je nemoc, smrt nebo jiný obtížný zážitek, který se dozvíme na našich dveřích. Každý bude na stejnou krizi reagovat jinak. Emocionální zážitek je stejně individuální jako ostatní charakteristiky člověka. Ještě více matoucí pro nás samotné a pro lidi kolem nás je měnící se povaha reakce na krizi. Psychologicky jsme vybaveni k řešení různých aspektů krize v různých obdobích a naše reakce mohou probíhat v průběhu času. Některé z vhodných reakcí na krizi jsou následující:
Strach – Je velmi běžné mít strach, když se nám dějí věci, které jsou zcela mimo naši běžnou zkušenost. Naše bezpečnost byla otřesena a naše budoucnost je nejistá. Tato nejistota může otřást našimi základy a vyvolat strach.
Stres — Všichni víme, že existuje dobrý stres a špatný stres. Dobrý stres může pocházet z náročného projektu s napjatým termínem v práci nebo z případu nervozity, která nás může doprovázet uličkou v náš svatební den. Ale špatný stres pochází z traumatických událostí, které v nás vyvolávají pocit nebezpečí. Špatný stres může přispět k mnoha emočním a fyzickým problémům. Jsou tací, kteří by řekli, že stres vytváří všechny disharmonie v našem těle a vytváří také všechny nemoci. Ať už se rozhodneme věřit, že stres je tak silný pro ty z nás, kteří ho zažili, můžeme říci, že může být velmi nepříjemný.
Vina, šok a nevíra – Některé zvlášť špatné zprávy nás mohou naprosto ochromit. Může nějakou dobu trvat, než zpracujeme skutečný význam některých krizových situací a jejich dlouhodobé dopady. Představte si, že zjistíme, že váš manžel měl poměr. Ve většině případů budeme šokováni. Možná nebudeme chtít přijmout fakta a rozhodneme se nevěřit po nějakou dobu. Vina přichází do hry, když se obviňujeme jako příčina krizové události. Cítíme se také provinile, že neprožíváme krizi osobně, ale podporujeme někoho, kdo je nám blízký, v jejich krizi. Jsme vinni, že manžel přítele má rakovinu, ale náš manžel, pokud je v pořádku. Jsme vinni, že dítě našeho souseda je závislé na cracku, ale naše dítě je v pořádku.
Posttraumatická stresová porucha — To je velmi častý termín v dnešním světě krizového managementu. Mnoho situací, které dnes zažíváme, nám vrací bolestné vzpomínky z minulých událostí v našich životech. Nebo, náš emoční a fyzický stav byl pevný, když jsme řešili krizi, ale jakmile se tato situace zlepšila, náš emoční a fyzický stav se zhroutil. Často trvá nějaký čas, než se spojí se skutečnými škodami, které může krizová situace způsobit.
Hněv — Krize vyvolává v lidech hněv, protože potřebujeme vyjádřit svůj rozsah a rozčílit se nad tím, co se děje. Hněv přichází v mnoha podobách a podobách. Hněv je jako emoce dobrá věc, pokud je vyjádřen přiměřeně. Nicméně, když jsme uprostřed krize, náš hněv často vychází sebedestruktivním způsobem. Svůj hněv si můžeme vylít na svých blízkých, protože jsou snadným cílem. Svůj hněv si můžeme vylít na svých dětech, protože jsou slabší než my.
Stejně jako v procesu truchlení má i proces reakce na krizi určité fáze. Ne každý prochází každou fází a ne každý prochází fázemi popořadě. Buďte si vědomi, že fáze jsou běžné a vy nebo vaši blízcí je můžete zažít.
Šok — Zpočátku jsme v šoku a nevíře, že se s námi může dít něco krizového. Tento šok nám může umožnit, abychom byli ve stavu popírání po nějakou dobu, dokud nebudeme připraveni se s krizí vypořádat.
Popírání – Kolikrát jste řekli: „To se mi nemůže stát.“ Nebo, když vám doktor sdělil špatnou zprávu o milované osobě neslyšeli jste někoho říct: „To nemůže být pravda. Pojďme si udělat jiný názor.“
Zdrcující myšlenky nebo emoce – Jak překonáváme šok a popírání situace, jsme připraveni zaplavit svou mysl zdrcujícími myšlenkami. Můžeme mít denní sny, fantazie, deprese, stud nebo úzkost. Často nedokážeme ovládat opakující se povahu těchto myšlenek.
Akceptace — Po čase se často stáváme více akceptujícími to, co se děje a jsme připraveni pracovat přes problémy a všechny jejich důsledky a dopady na naše životy.
Závěr – Tak či onak má každá krize svůj závěr. Poté, co se vypořádáme s ostatními fázemi, zůstane nám jen touha dohlédnout věci k jejich závěru. I když umíráme, můžeme to nakonec přijmout a směřovat k pokojnému odchodu z tohoto světa.
Pokud jsme náhodou v podpůrné roli, můžeme podniknout několik velmi jednoznačných kroků, které pomohou našemu blízkému překonat krizi. Zde je několik tipů, jak být vynikajícími podporovateli.
Nejdůležitější je komunikace – v této chvíli budou do hry povolány všechny vaše schopnosti naslouchat. Váš blízký musí vědět, že mu budete naslouchat a že budete vhodně reagovat. Není čas na soudy a kritiku. Je čas naslouchat, utěšovat a podporovat dialog.
Nejste sami – Je důležité, aby člověk, který prochází krizí, pochopil, že není prvním člověkem, který touto situací prochází. Je užitečné říct svému blízkému, aby bral věci pomalu; den po dni. Je také důležité zjistit, zda existují nějaké podpůrné skupiny pro prožívanou krizi.
Sdílejte pocity – Nechte svého přítele mluvit a vyjádřit své emoce. Nebojte se emocí a ustupte. Váš přítel vycítí vaše nepohodlí a možná s vámi přestane mluvit.
Podniknout kroky — Najít nějaké definitivní kroky, které mohou být podniknuty ke zmírnění některých stresových krizí. Často přijetím pozitivních kroků lze zmírnit část paniky nebo bolesti, i když jen na chvíli.
Modlete se – pokud jste vy a váš milovaný věřící, síla modlitby je mocná. Použijte svou víru, abyste se dostali.
Podvýživa je nedostatek živin k udržení zdravých tělesných funkcí a je typicky spojena s chudobou, zejména s extrémní chudobou v ekonomicky rozvojových zemích. Je běžnou příčinou snížené inteligence v částech světa postižených hladomorem.
Hladomor je sociální a ekonomická krize, která je běžně doprovázena rozšířenou podvýživou, hladověním, epidemií a zvýšenou úmrtností.
Krizový zásah proti podvýživě
Nezaměstnanost a podzaměstnanost
Nezaměstnanost je podmínkou pro ochotné pracovníky, kteří nemají práci nebo „výdělečnou činnost“.
Nedostatek zaměstnání často znamená chybějící sociální kontakt se spolupracovníky, záměr na mnoho hodin dne, nedostatek sebevědomí, duševní stres a nemoci a samozřejmě neschopnost platit účty a nakupovat jak nezbytnosti, tak luxus. Ten je zvlášť závažný pro ty, kteří mají rodinné závazky, dluhy a/nebo náklady na zdravotní péči, kde je dostupnost zdravotního pojištění často spojena s držením zaměstnání.
Hospodářská krize je prudký přechod k recesi. Viz například hospodářská krize v Mexiku v roce 1994, argentinská hospodářská krize (1999-2002), jihoamerická hospodářská krize v roce 2002, hospodářská krize Kamerunu.
Finanční krize může být bankovní nebo měnová krize.
Ekologická katastrofa je katastrofa, která je způsobena lidskou činností a neměla by být zaměňována s přírodními katastrofami (viz níže). V tomto případě vedl dopad změn ekosystému způsobených lidmi k rozsáhlým a/nebo dlouhodobým důsledkům. Může zahrnovat smrt zvířat (včetně lidí) a rostlinných systémů nebo vážné narušení lidského života, které může vyžadovat migraci.
Přírodní katastrofa je důsledkem přírodního nebezpečí (např. sopečného výbuchu, zemětřesení, sesuvu půdy), které přechází z potenciální do aktivní fáze, a v důsledku toho ovlivňuje lidskou činnost. Zranitelnost člověka, umocněná nedostatečným plánováním nebo nedostatkem vhodného krizového řízení, vede k finančním, strukturálním a lidským ztrátám. Výsledná ztráta závisí na schopnosti obyvatelstva katastrofu podpořit nebo jí odolat, na jeho odolnosti. Toto chápání se soustřeďuje ve formulaci: „ke katastrofám dochází, když se nebezpečí střetává se zranitelností“. Přírodní nebezpečí proto nikdy nepovede k přírodní katastrofě v oblastech bez zranitelnosti, např. při silných zemětřeseních v neobydlených oblastech.
Seznamy přírodních katastrof najdete v seznamu katastrof nebo v seznamu nejničivějších přírodních katastrof.
Informace o krizích v oblasti studia mezinárodních vztahů viz krizový management a mezinárodní krize. V tomto kontextu lze krizi volně definovat jako situaci, kdy existuje vnímání hrozby, zvýšená úzkost, očekávání možného násilí a přesvědčení, že jakékoli jednání bude mít dalekosáhlé důsledky (Lebow, 7-10).