Choreoid plexus (z řeckého khorion „membrána obklopující plod, porod“; plexus: Mod.L., lit. „cop, síť“) je struktura v komorách mozku, kde vzniká mozkomíšní mok (CSF). Choreoid plexus se skládá z modifikovaných ependymálních buněk. CSF se recykluje (proplachuje) 4x denně, aby se vyčistily metabolity a toxiny jako beta amyloid. Proto musí choroid plexus produkovat asi 500 mililitrů CSF denně (nebo 20,83 ml za hodinu).[citace nutná]
Choroid plexus je přítomen ve všech složkách komorového systému s výjimkou mozkového akvaduktu, čelního rohu laterální komory a okcipitálního rohu laterální komory.
Nachází se v horní části dolního rohu postranních komor. Navazuje podél této hranice, souvisle s dolní částí těla postranních komor. Prochází do interventricular foramen, a je přítomen v horní části třetí komory.
Tam je také choroid plexus ve čtvrté komory, v části nejblíže spodní polovině mozečku.
Struktura choroid plexus
Choreoid plexus (CP) se skládá z mnoha kapilár, oddělených od komor epiteliálními buňkami choroidu. Tekutina filtruje tyto buňky z krve a stává se mozkomíšním mokem. Při jeho tvorbě dochází také k velkému aktivnímu transportu látek do a z mozkomíšního moku.
V mozku jsou čtyři choroidní plexusy, v každé z komor jeden. CP se skládá z vrstvy kuboidních epiteliálních buněk obklopujících jádro kapilár a volné pojivové tkáně. CP epiteliální vrstva je souvislá s ependymální buněčnou vrstvou, která lemuje komory, ale na rozdíl od ependyma má CP epiteliální vrstva těsné spoje mezi buňkami na straně směřující do komory (apikální povrch). Tyto těsné spoje brání většině látek v přechodu buněčné vrstvy do mozkomíšního moku; tudíž CP působí jako hemo-CSF bariéra. CP se skládá do mnoha klků kolem každé kapiláry a vytváří lístkovité procesy, které se promítají do komor. Kloky spolu s kartáčovým okrajem mikroklků výrazně zvětšují povrchovou plochu CP. CSF vzniká při filtraci plazmy z krve přes epiteliální buňky. Epitelové buňky CP aktivně transportují do komor ionty sodíku, chloridu a hydrogenuhličitanů a voda následuje výsledný osmotický gradient.
Kromě produkce CSF působí CP jako filtrační systém, který z CSF odstraňuje metabolický odpad, cizorodé látky a nadbytečné neurotransmitery. Tímto způsobem má CP velmi důležitou roli při udržování choulostivého extracelulárního prostředí, které mozek potřebuje k optimálnímu fungování.
Během embryologického vývoje mohou některé plody tvořit cysty choroid plexus. Tyto tekutinou vyplněné cysty mohou být detekovány ultrazvukem II. stupně (18.-20. týden těhotenství). Nález je poměrně častý, s prevalencí ~1%. Choroid plexus cysty (CPC) mohou být izolovaným nálezem, který uděluje 1-12% (proměnná na základě studované populace) riziko fetální aneuploidie. Riziko aneuploidie se zvyšuje na 10,5-12%, pokud jsou zaznamenány jiné rizikové faktory nebo ultrazvukové nálezy. Velikost idiomů, bilateralita, vymizení/progrese CPC a pozice CPC nemají žádný vliv na riziko aneuploidie. 44-50% trisomie 18 případů se bude vyskytovat u CPC a 1,4% trisomie 21 (Downův syndrom) případů se bude vyskytovat u CPC. ~75% abnormálních karyotypů (získaných odběrem chorionických klků nebo amniocentézou) spojených s CPC jsou trisomie 18, zatímco zbytek je trisomie 21.
CPC obvykle vymizí později během těhotenství a jsou považovány za měkké markery. Pravděpodobně jsou neškodné a studie prokázaly, že nemají žádný vliv na vývoj kojence a raného dětství.
Brodbelt and Stoodley. „CSF Pathways: A Review“. 2007 British Journal of Neurosurgery
Strazielle a Ghersi-Egea. „Choroid Plexus in the Central Nervous System: BIology and Physiopathology“. 2000. Journal of Neuropathology and Experimental Neurology 59(7): 561-574.
Dura mater – Falx cerebri – Tentorium cerebelli – Falx cerebelli – Arachnoid mater – Subarachnoidální prostor – Cistern – Cisterna magna – Medián apertury – Cerebrospinální tekutina – Arachnoidní granulace – Pia mater