Akatizie, neboli akatizie, je nepříjemný subjektivní pocit „vnitřního“ neklidu, který se projevuje neschopností klidně sedět nebo zůstat nehybný, postižený často potřebuje chodit nahoru a dolů, proto jeho původ [ Starověké řecké α (a), bez, ne + κάθισις (káthisis), sezení].
Jeho nejčastější příčinou je jako vedlejší účinek léků, především neuroleptických antipsychotik, zejména fenothiazinů (jako je perfenazin a chlorpromazin), thioxanthenů (jako je flupenthixol a zuklopenthixol) a butyrofenonů (jako je haloperidol (Haldol)), a vzácně antidepresiv. Akatizie může být také v menší míře způsobena syndromy souvisejícími s Parkinsonovou nemocí.
Akatizie se může pohybovat v intenzitě od mírného pocitu neklidu nebo úzkosti (které mohou být snadno přehlédnutelné) až po naprostou neschopnost sedět v klidu, doprovázenou zdrcující úzkostí, malátností a těžkou dysforií (projevující se jako téměř nepopsatelný pocit hrůzy a zkázy).
Částečně proto, že tento stav je pro pacienta obtížné popsat, je často chybně diagnostikován. Když se u antipsychotické neuroleptiky vyvolané akatizie objeví chybná diagnóza, mohou být předepsána další antipsychotická neuroleptika, která mohou potenciálně zhoršit příznaky. Vysoce funkční pacienti tento pocit deklarovali jako pocit vnitřního napětí a trápení nebo chemického mučení zevnitř.
Akatizie způsobuje, že někteří pacienti se chovají v prudkých záchvatech vzteku, kdy házejí a rozbíjejí věci nebo ubližují jiným. Paradoxně antipsychotické léky jsou mnohokrát předepisovány jako „stabilizátory nálady“, ale pak mají opačný zamýšlený účinek, což často vede ke zvýšeným dávkám, které dále stupňují příznaky, když záměrem bylo zmírnit příznaky.
Přítomnost a závažnost akatizie lze měřit pomocí Barnesovy Akathisiovy stupnice.
Healy, et. al. (2006), popsal v souvislosti s akatizií následující: napětí, nespavost, pocit nepohody, motorický neklid a výraznou úzkost a paniku. Výsledkem může být zvýšený labilní vliv, jako je plačtivost. Zajímavé je, že u některých lidí dochází k opačné reakci na SSRI ve formě emočního otupení; v této oblasti však dosud nebyl proveden dostatečný klinický výzkum.
Jack Henry Abbot (1981) popsal účinky akatizie vyvolané neuroleptickými léky:
V nejzávažnějších případech může být dysforie tak závažná, že je pacient nucen k akci, která může vést až k pokusům o sebevraždu.
Nesoulad s léčbou je častým důsledkem neuroleptiky vyvolané akatizie. Na samém konci nesouladu mohou pacienti, kteří byli léčeni neuroleptickými antipsychotiky pro psychotické epizody nebo prochlorperazinem pro nauzeu, zřídka kvůli tomuto zneklidňujícímu pocitu uprchnout z nemocnic nebo pohotovostí.
Akatizie je nejčastěji vnímána jako vedlejší účinek určitých léků. Zdaleka nejčastěji je pozorována při užívání antipsychotických léků, stejně jako jiných neuroleptických léků.
Britská studie z roku 2006, kterou provedli Healy, Herxheimer a Menkes, zjistila, že akatizie je v antidepresivních klinických studiích často chybně klasifikována jako „agitovanost, emoční labilita a hyperkineze (nadměrná aktivita)“. Studie dále poukazuje na to, že dochází k chybné diagnóze akatizie jako prostého motorického neklidu, ale že je to správněji klasifikováno jako dyskineze. Healy, et. al., dále ukazují spojitosti mezi akatizií vyvolanou antidepresivy a násilím, včetně sebevraždy, protože akatizie může „zhoršit psychopatologii“. Studie dále uvádí, že existuje rozsáhlý klinický důkaz korelující akatizii s užíváním SSRI, který ukazuje, že přibližně desetkrát více pacientů užívajících SSRI než pacientů užívajících placebo vykazovalo příznaky natolik závažné, že ze studie odstoupili (5,0 % oproti 0,5 %).
Léčba zahrnuje vysazení nebo snížení dávky původce.
Nejčastější léčbou antipsychotické akatizie je anticholinegický lék benztropin (Cogentin). Ale protože benztropin je pro extrapyramidové vedlejší účinky, jako jsou svalové křeče a třes, není účinný v léčbě akatizie, která není pravda extrapyramidové vedlejší účinek.
Akatizie může být snížena podáváním jiných léků, i když účinnost se může lišit u závažnějších případů rezistentních k většině lékové léčby. Účinné jsou benzodiazepiny jako klonazepam (Klonopin). Někteří považují za lék vhodný k léčbě akatizie betablokátory, jako je propranolol (Inderal) nebo metoprolol. Účinné je také antihistaminikum cyproheptadin, i když s kratším účinkem než betablokátory.
Nedávné studie ukázaly, že vitamin B6 je účinný při léčbě neuroleptiky vyvolané akatizie. Mnozí také tvrdí, že marihuana může zmírnit příznaky akatizie.