Bruceův efekt neboli blokování březosti označuje tendenci samic hlodavců ukončit březost po kontaktu s pachem neznámého samce. Tento efekt byl studován především u laboratorních myší (Mus musculus), ale byl pozorován také u jeleních myší, hrabošů polních a lumíků obojkových. Bruceův efekt byl navržen, ale nepotvrzen, také u druhů, které nejsou hlodavci, jako je lev. U myší může být březost přerušena pouze před implantací embrya, ale jiné druhy přeruší i pozdní březost. Bruceův efekt poprvé zaznamenala v roce 1959 Hilda M. Bruceová.
V pokusu publikovaném v roce 1959 zooložka Hilda Bruceová umístila březí myši k myším samcům, kteří nebyli otci donošeného embrya. Výsledkem bylo zvýšení počtu potratů, po nichž následovalo páření s novým samcem. Při párování březích myší s kastrovanými nebo mladými myšími samci ke zvýšené míře potratů nedocházelo.
Vomeronazální systém slouží jako „cévní pumpa“, která po stimulaci přítomností nového samce aktivně nasává látky. Moč samců myší obsahuje peptidy MHC I. třídy, které se vážou na receptory ve vomeronazálním orgánu samice, což je struktura vyplněná hlenem v nosní přepážce. Tyto chemické signály, které jsou specifické pro každého samce, se samice naučí během páření nebo krátce po něm. Hormon vazopresin je klíčový pro spojení chemosenzorického podnětu s odpovídající fyziologickou reakcí. Pokud je gen pro receptor vazopresinu 1b u samic vyřazen, přítomnost neznámého samce nevyvolá přerušení březosti.
Rozpoznávání známých mužů
Působení mužských močových feromonů aktivuje neuroendokrinní dráhu vedoucí k selhání těhotenství. Pokud však feromony odpovídají feromonům zapamatovaným samicí (obvykle partnerkou samce při páření), uvolnění noradrenalinu sníží vnímavost akcesorního čichového bulbu vůči těmto feromonům. Tím se zabrání narušení březosti. Tato role noradrenalinu byla nedávno zpochybněna. V tomto procesu sociální paměti je důležitý také hormon oxytocin. Samice léčené antagonistou oxytocinu nejsou schopny rozpoznat močový pach svého partnera a při kontaktu s jakýmkoli známým či neznámým samcem přeruší těhotenství.
Aktivace receptorů vomeronazálních neuronů samčími feromony spouští komplexní neuroendokrinní dráhu. Feromonální informace putují prostřednictvím nervů do přídatného čichového bulbu a poté do kortikomediální amygdaly, přídatného čichového traktu a stria terminalis. Tyto oblasti stimulují hypotalamus ke zvýšenému uvolňování dopaminu, který tak brání sekreci prolaktinu z přední hypofýzy. Při nedostatku prolaktinu, nezbytného hormonu pro udržení žlutého tělíska, dochází k luteolýze. Protože žluté tělísko již nemůže uvolňovat progesteron, děloha zůstává nepřipravená pro implantaci embrya a těhotenství se nedaří.
Androgeny a estrogeny, zejména estradiol (E2), jsou rovněž zásadními chemosignály regulujícími Bruceův efekt. Předpokládá se však, že působí jinou cestou, než je popsáno výše. Malé molekuly steroidů, jako je E2, mohou vstoupit do krevního oběhu přímo nosním požitím a cestovat do dělohy, která má vysokou hustotu vhodných receptorů. Za normálních okolností je E2 nezbytný pro přípravu blastocysty i dělohy na implantaci. Nadměrné množství E2 však implantaci zabrání. Kastrovaní samci nejsou schopni ukončit ženské těhotenství, s výjimkou případů, kdy je kastrovaným samcům podáván testosteron. Je známo, že estradiol, metabolický produkt testosteronu, narušuje těhotenství u žen a je přítomen v moči mužů.
Výskyt Bruceova efektu závisí na načasování expozice feromonu. Po páření dochází u samic dvakrát denně k nárůstu prolaktinu. K ukončení březosti dochází pouze tehdy, pokud se vystavení novému samčímu pachu shoduje se dvěma nárůsty prolaktinu, z nichž jeden nastane v období denního světla.
Aby se Bruceův efekt vyvinul a udržel v populaci, musí jedincům poskytovat výhodu fitness. O možných výhodách blokády těhotenství se vedou rozsáhlé diskuse.
Pokud mají myší samci příležitost, směřují svou moč směrem k samici. To samcům umožňuje zvýšit svou fitness úspěšnost tím, že „sabotují“ březost samčího konkurenta a rychleji navrátí samici do říje. Bruceův efekt může také pomáhat při udržování sociálního statusu, kdy dominantní samci zanechávají více pachových značek moči, a tím blokují březost podřízených samců.