Cyberstalking

Články týkající se zneužívání

Abstraktní pojmy
Zneužívání zpráv /Antisociální chování
Donucování / Krutost
Zneužívání moci
Pronásledování / Rituální zneužívání / Násilí

Fyzické týrání
Mučení / týrání dětí
Těžké tělesné tresty
Domácí násilí

Psychické zneužívání
Zanedbávání dětí
Ponižování / Zastrašování
Mobbing / Šikana
Nenávistná řeč / Manipulace
Pronásledování / Vztahová agrese
Rodičovské odcizení
Psychické mučení
Ovládání mysli / Vyhýbání se
Cinderella Effect /Donucovací přesvědčování
Slovní zneužívání

Sexuální zneužívání
Incest / Sexuální zneužívání dětí
Znásilnění / Sexuální obtěžování

Týrané ženy/týrání dětí
Týrání seniorů / Násilí v rodině
Týrání vězňů / Týrání zvířat
Týrání partnerů / Týrání pacientů
Týrání manželů / šikana na pracovišti

Cyberstalking je používání služeb zasílání internetových zpráv nebo jiných elektronických prostředků k pronásledování někoho. Tento termín se používá zaměnitelně s internetovým obtěžováním a zneužíváním na internetu.

Cyberstalker sleduje online aktivitu oběti, aby získal informace, inicioval kontakt, vyhrožoval nebo se zapojil do jiných forem slovního zastrašování. Cyberstalkers se zaměřují na oběti pomocí online fór, nástěnek, chatů, spywaru a spamu. Mohou se zapojit do živého chatového obtěžování nebo planování nebo mohou posílat elektronické viry a nevyžádané e-maily. Obvykleji zveřejňují pomlouvačná nebo derrogatorní prohlášení o svém pronásledovaném cíli na webových stránkách, nástěnkách se zprávami a v knihách hostů, která mají vyvolat reakci nebo reakci oběti, a tím iniciovat kontakt. Když jsou pronásledováni, mnoho stalkerů se neúspěšně pokouší ospravedlnit své chování na základě využívání veřejných fór, na rozdíl od přímého kontaktu. Jakmile od oběti získají reakci, obvykle se pokusí sledovat nebo sledovat internetovou aktivitu oběti. Klasické chování kybernetického stalkingu zahrnuje sledování IP adresy oběti ve snaze ověřit její bydliště nebo místo zaměstnání. Podle Wayna Pethericka (2005) je kybernetický stalking rozšířením tradičního stalkingu využívajícího internet jako nový modus operandi.

Doporučujeme:  Sexuálně dimorfní jádro

Stalking se neskládá z jednotlivých incidentů, ale je kontinuálním procesem. Podobně jako stalking off-line (fyzický stalking) může být cyberstalking pro oběti děsivým zážitkem, který je vystavuje riziku psychického traumatu a možné fyzické újmy. Jak píše Rokkers, „Stalking je forma psychického napadení, při kterém se pachatel opakovaně, nechtěně a rušivě vloupává do životního světa oběti, se kterou nemá (nebo již nemá) žádný vztah…Navíc oddělené činy, které tvoří vniknutí, nemohou samy o sobě způsobit psychické týrání, ale působí společně (kumulativní účinek).“ (Seznam účinků viz Stalking)

Některé situace kybernetického stalkingu se skutečně vyvinou ve fyzické stalking a oběť může zažít urážlivé a nadměrné telefonáty, vandalismus, výhružnou nebo obscénní poštu, neoprávněné vniknutí a fyzické napadení. Mnoho fyzických stalkerů navíc kybernetický stalking použije jako další metodu obtěžování svých obětí.

První americký zákon o kybernetickém stalkingu vstoupil v platnost v roce 1999 v Kalifornii. Další státy zahrnují zákaz kybernetického stalkingu do svých právních předpisů o obtěžování nebo stalkingu. Na Floridě byl HB 479 zaveden v roce 2003 s cílem zakázat kybernetický stalking. Tento zákon byl podepsán v říjnu 2003. [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]

Cyberstalking byl také řešen v nedávném americkém federálním zákoně. Například zákon Violence Against Women Act, přijatý v roce 2000, učinil z kybernetického stalkingu součást federálního zákona o mezistátním stalkingu. Na federální úrovni však stále chybí legislativa, která by se kybernetickým stalkingem konkrétně zabývala, takže většina legislativních zákazů kybernetického stalkingu zůstává na státní úrovni.Cite error: Closing missing for tag Ve Spojeném království zákon Malicious Communications Act (1998) klasifikoval kybernetický stalking jako trestný čin.

Většina zákonů o stalkingu vyžaduje, aby pachatel věrohodně vyhrožoval obětí násilím; jiné zahrnují výhrůžky nejbližší rodině oběti; a ještě jiné vyžadují, aby chování údajného stalkera představovalo implicitní hrozbu.(1) Zatímco některé chování zahrnující obtěžující nebo výhružné chování by nemuselo být považováno za nelegální stalking, takové chování může být předehrou k stalkingu a násilí a mělo by být bráno vážně.

Doporučujeme:  Abu Rayhān al-Bīrūnī

Skrytí identity na internetu stírá hranici porušování práv rádoby obětí na identifikaci jejich pachatelů. Musíme diskutovat o tom, jak lze vystopovat používání internetu, aniž by došlo k porušení chráněných občanských svobod.

Cyberstalking vymáhání práva

Strážci zákona často nedostihli dobu a úředníci v mnoha případech jednoduše říkají obětem, aby se vyhnuli webovým stránkám, kde jsou obtěžováni nebo kde je narušeno jejich soukromí. Určitou pomoc lze získat kontaktováním hostitelských společností webových stránek (pokud je materiál na webových stránkách) nebo poskytovatele internetového připojení násilníka. Mnoho obětí poznamenává, že klíčem je vytrvalost. Občas není pochopena závažnost dopadu tohoto typu porušení a zprostředkovatelé kybernetických stalkerů ze třetích stran řeknou oběti, aby to vyřešila se svým obtěžovatelem. [Jak odkazovat a odkaz na shrnutí nebo text]