Evangelismus

Čtyři evangelisté, napsal(a) Jakob Jordaens

Evangelismus je formou přesvědčovací komunikace a odkazuje na praxi předávání informací o určitém souboru víry jiným, kteří tuto víru nemají. Termín je často používán v souvislosti s křesťanstvím, kde Písmo často popisuje „evangelium“ jako „šíření evangelia“.

Křesťané, kteří se specializují na evangelium, jsou známí jako evangelisté, ať už jsou ve svých domovských komunitách nebo působí jako misionáři v terénu.
Některé křesťanské tradice považují evangelisty za vůdce; mohou být přistiženi při kázání na velkých shromážděních nebo v řídících rolích.
Křesťanské skupiny, které aktivně podporují evangelium, jsou někdy známí jako evangelisté nebo evangelisté.

Komunikace křesťanské víry do nových geografických oblastí a kultur je často označována jako evangelizace, nebo konkrétně světová evangelizace.

Slovo evangelista pochází z Koinského řeckého slova εὐαγέλιον (přepisováno jako „euangelion“) přes latinské „Evangelium“, jak je použito v kanonických titulech čtyř evangelií, jejichž autory jsou Matouš, Marek, Lukáš a Jan (také známí jako Čtyři evangelisté). Řecké slovo εὐαγγέλιον původně znamenalo odměnu za dobrou zprávu, kterou posel dostal (εὔ = „dobrou“, ἀγγέλλω = „Přináším poselství“; slovo anděl má stejný kořen) a později „dobrou zprávu“.

Sloveso euangelion, euangelizo (přepisováno „evangelismus“), bylo v řecké literatuře mimo Nový zákon používáno jen zřídka, což ztěžovalo jeho určení. Paralelní texty Lukášových a Markových evangelií odhalují synonymní vztah mezi slovesem euangelizo a řeckým slovesem „kerusso“, které znamená „hlásat“.

Naše moderní slovo „evangelium“ pochází ze staroanglického slova „Godspell“. Ve staré angličtině „bůh“ s dlouhým „o“ znamenalo „dobrý“ a „kouzlo“ znamenalo „slovo“ (tento význam neseme i v našem slově „hláskování“). Jinými slovy „Godspell“ tedy znamenalo „dobré slovo“, konkrétně dobrou zvěst týkající se Ježíše Krista.

Zatímco evangelismus je obvykle považován za konverzi nekřesťanů ke křesťanství, není to vždy správné použití tohoto slova. Pokud konverze ke křesťanství zahrnuje služby nebo materiální výhody, nazývá se proselytismus.

Doporučujeme:  Akademické nakladatelství

Katolická misionářská práce v Rusku je běžně vnímána jako evangelismus, ne jako proselytismus. Arcibiskup Kondrusiewicz otevřeně prohlásil
„že proselytismus je absolutně nepřijatelný a nemůže představovat strategii rozvoje našich struktur ani v Rusku, ani v žádné jiné zemi na světě.“
Zejména pokud jde o tvrzení pravoslavné církve, že šíření víry a přijímání konvertitů se rovná proselytismu Katolická církev CDF vydala dokument nazvaný „Doktrína o některých aspektech evangelizace“, který uvádí, že evangelismus je „nezadatelným právem a povinností, vyjádřením náboženské svobody …“, dokument dodal, že „Začlenění nových členů do církve není expanzí mocenské skupiny, ale spíše vstup do sítě přátelství s Kristem, která spojuje nebe a zemi, různé kontinenty a věk. Je to vstup do daru společenství s Kristem …“.

Podle křesťanské Bible Ježíš během svých posledních dnů na zemi přikázal svým učedníkům takto:

Proto jděte a učiňte učedníky všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby poslouchali vše, co jsem vám přikázal. A já jsem jistě s vámi vždy, až do samého konce věků.“ Matouš 28:19,20 NIV

Jiné překlady uvádějí větu „učiň učedníky všech národů“ ve výše uvedeném citátu jako „uč všechny národy“. Ježíš je také citován v
Markově evangeliu

Jděte do celého světa a kažte evangelium každému stvoření.“ Marek 16:15 KJV

Toto jsou dvě hlavní pasáže Nového zákona od Boha, který přikazuje každému, kdo věří v Krista, kázat evangelium.

V této věci bylo použito mnoho běžných nástrojů pro vyvolání změny postoje. Viz:

Dramata jako „Nebeské brány, Pekelné plameny“ získávají od 80. let obrovskou popularitu. Tato dramata obvykle zobrazují fiktivní postavy, které zemřou a dozví se, zda půjdou do nebe nebo do pekla. Mezi další zábavné křesťanské evangelijní akce patří sportovní exhibice, při nichž profesionální sportovci baví davy. V určitém okamžiku se obvykle uvádí evangelium.

Doporučujeme:  Pedofilie

V 70. letech The Power Team zplodil celý žánr křesťanské zábavy založený na hrdinských činech siláka smíchaných s křesťanským poselstvím a obvykle doprovázených příležitostí odpovědět modlitbou za spásu.

Významnou roli v moderním evangelizmu sehrál také křesťanský hudební průmysl. Běžnými se staly rockové (a jiné žánry) koncerty, na kterých umělec(é) nabádají nevěřící účastníky, aby se modlili modlitbou za spásu, a stejně běžné jsou koncerty, které jsou zaměřeny na činnost, která nemusí být nutně zaměřena na modlitbu a obrácení, a tak vytvářejí prostředí, které není vedeno obrácením, ale naopak předáváním poselství.

Někdy je pravidelný duchovní církve nazýván kazatelem způsobem, který by jiné skupiny obvykle používaly termín pastor. Evangelista v některých církvích je ten, který cestuje od města k městu a od kostela k kostelu a šíří evangelium Ježíše Krista. Mnoho křesťanů různých teologických hledisek by se nazývalo ‚evangelisty‘, protože jsou šiřiteli evangelia. Mnoho církví věří, že jednou z jejich hlavních funkcí je fungovat jako evangelisté, aby šířili evangelistickou víru, že Ježíš je spasitel lidstva.

Bible nabádá věřící, aby mluvili evangelium jasně, nebojácně, milostivě a uctivě, kdykoli se naskytne příležitost (viz Koloským 4:2-6, Efezským 6:19-20 a JÁ Petr 3:15).

Po většinu své historie bylo křesťanství šířeno evangelisticky, i když rozsah evangelismu se výrazně lišil mezi křesťanskými komunitami, denominacemi a byl výrazně ovlivňován vládou. Evangelismus, apologetika a apoštolská služba jdou často ruku v ruce. Apostolos (ἀπόστολος) je doslova „ten, kdo odchází“ a odkazuje na misionářské povolání. Jelikož misionáři často cestují do oblastí nebo skupin lidí, kde Ježíš ještě není znám, často na sebe berou evangelickou roli. Apoštolské nebo misionářské povolání ale nemusí být nutně stejné (a je to chybné pojmenování a dezinterpretace, když je srovnáváme), protože je mnoho těch, kteří slouží v misionářských, církevních výsadbách a rozvojových rolích ministerstva, kteří mají apoštolské povolání nebo slouží v apoštolské roli, ale jejichž hlavní povinností není evangelismus.