Jádro solitérního traktu

V lidském mozku je solitární jádro (jádro solitárního traktu, nucleus solitarius, nucleus tractus solitarii, NTS) sérií jader (shluky těl nervových buněk) tvořících svislý sloupec šedé hmoty vložené do prodloužené míchy. Středem NTS prochází solitární trakt, bílý svazek nervových vláken, včetně vláken z obličejových, glozofaryngeálních a bloudivých nervů, které se spojují na neuronech NTS. NTS projektuje kromě jiných oblastí také retikulární formaci, parasympatické preganglionické neurony, hypothalamus a thalamus, tvořící obvody, které přispívají k autonomní regulaci. Buňky uvnitř NTS jsou uspořádány podle funkce; například buňky zapojené do chuti jsou umístěny ve vyšší, vpředu („rostrální“) části, zatímco buňky regulující kardiorespirační procesy se nacházejí v dolní, zadnější („kaudální“) části.

Jádro se nachází po celé délce meduly (s malou částí ve spodních ponorech). Osamělý trakt probíhá uprostřed jádra a vytváří smítko bílé hmoty (axony traktu), obklopené šedou hmotou (jádro). To vyniká na obarveném úseku, odkud pochází název solitární.

Osamělé jádro je rozděleno na rostrální (směrem nahoru) chuťové jádro a kaudální (směrem dolů) kardiorespirační jádro. Kardiorespirační jádro může být dále rozděleno na kardiovaskulární centrum, které je umístěno ve střední linii jádra, a respirační centrum, které je umístěno laterálně.

Vstupy do solitárního jádra

Kromě aferentních chuťových informací z nervů VII, IX a X zvládá solitární jádro také primární aferentní signály z různých viscerálních oblastí a orgánů. Mezi tyto aferenty patří chemoreceptory v karotidě (přes IX) a aortálních tělesech (přes X) a také stretch receptory z aorty a karotických tepen zvané arteriální baroreceptory. Chemicky a mechanicky citlivé neurony s koncovkami umístěnými v srdci, plicích, dýchacích cestách, gastrointestinálním systému, játrech a dalších vnitřnostech navíc vysílají axony přes kraniální nervy (IX a X) hlavně ty, které přímo vstupují do mozkového kmene a tvoří synapse v kaudální třetině solitárního jádra. Neurony, které synapse v tomto jádře zprostředkovávají gag reflex, karotický sinusový reflex, aortální reflex, kašlací reflex, baroreceptorové a chemoreceptorové reflexy, několik respiračních reflexů a reflexů v gastrointestinálním systému regulujících motilitu a sekreci. Informace o střevní stěně, stejně jako o protažení plic a suchosti sliznic, také synapse v solitárním jádru. Tyto první centrální neurony v solitárním jádru se mohou podílet na autonomních reflexech, které mohou být stejně jednoduché jako dva centrální neurony, přičemž druhý neuron je efferentní nebo motorický neuron, který se promítá zpět přímo do orgánu, jako je srdce tvořící některé z nejjednodušších reflexních drah v mozku.

Doporučujeme:  Maligní hypertermie

Výstupy z solitárního jádra

Informace putují z NTS do velkého počtu dalších oblastí mozku včetně paraventrikulárního jádra hypothalamu a centrálního jádra amygdaly, stejně jako do dalších jader v mozkovém kmeni (jako je parabrachiální oblast a další viscerální motorické nebo respirační sítě). Signály promítané z NTS do parabrachiální oblasti pocházejí z ústní dutiny a gastrointestinálního traktu. Předpokládá se, že cesty pro žaludeční a chuťové (chuťové) procesy končí v různých subdivizích parabrachiální oblasti, ale stále interagují v NTS. Některé neuronální subpopulace v NTS, jako jsou noradrenergní neurony A2 a neurony HSD2 citlivé na aldosteron, promítají až rostrálně jako lůžkové jádro stria terminalis.

Trigeminal lemniscus (Dorsal trigeminal tract, Ventral trigeminal tract)

kraniální jádra: GSA: Principal V/Spinal V – VIII-c (Dorsal, Anterior)/VIII-v (Lateral, Superior, Medial, Inferior) – SVE: Motor V – VII – GSE: VI – GVE: VII: Superior salivary nucleus

MLF, III, IV a VI (vestibulooculomotorová vlákna, mediální vestibulospinální trakt)

senzorické/vzestupné: Trapezoid body/VIII – Superior olivary nucleus

Inferior cerebellar peduncle (Vestibulocerebellar tract)

motor/sestup: Apneustické centrum • Pneumotaxické centrum (středové parabrachiální jádro) – Laterální parabrachiální jádro

Střední mozečková vlákna (Pontocerebellar fibers) – Pontinský nukleimotor/sestupný: Kortikospinální trakt – Kortikobulbarový trakt – Kortikopontinová vlákna

Retikulární formace (Caudal, Oral, Tegmental, Paramedian) • Raphe nuclei (Median)

povrch: Zadní medián sulcus – Postero-laterální sulcus – Area postrema

lebeční jádra: GVA: VII,IX,X: Solitární/traktální • SVA: Gustární jádro • GSE: XII  • GVE: IX,X,XI: Ambiguus • SVE: X: Dorzální • IX: Dolní slinné jádro – MLF, III, IV a VI

senzorické/vzestupné: Gracile nucleus • Cuneate nucleus (Accessory cuneate nucleus) • Senzorické decussation  • Medial lemniscus

motor/sestup: dorzální respirační skupina

motorický/sestupný: Ventrální respirační skupina – pyramida (motorická decuszace) – jádro spodní olivary (Olivocerebellární trakt, Rubro-olivary trakt)povrch: Přední střední trhlina – Antero-laterální sulcus – jádro meduly obloukové – Olivární těleso

Doporučujeme:  Lawrence Kohlberg

Retikulární formace (Gigantocellular, Parvocellular, Ventral, Lateral, Paramedian) • Raphe nuclei (Obscurus, Magnus, Pallidus)