Periakveduktální šeď (PAG; nazývaná také „centrální šeď“) je šedá hmota středního mozku, která se nachází kolem mozkového akveduktu ve středním mozku. Hraje roli v sestupné modulaci bolesti a v obranném chování. Vzestupná vlákna bolesti a teploty spinothalamického traktu rovněž posílají informace do PAG prostřednictvím spinomesencefalického traktu. Spinomesencefalický trakt se tak jmenuje proto, že jeho vlákna vycházejí z páteře a končí v mezencefalu, což je jiný název pro střední mozek, což je část mozku, v níž se nachází PAG.
Stimulace periakveduktální šedé hmoty středního mozku aktivuje neurony uvolňující enkefalin, které se promítají do rafeových jader v mozkovém kmeni. 5-HT (serotonin) uvolněný z rafeových jader sestupuje do dorzálního rohu míchy, kde vytváří excitační spojení s „inhibičními interneurony“ umístěnými v Laminae II (tzv. substantia gelatinosa). Po aktivaci tyto interneurony uvolňují enkefalin nebo dynorfin (endogenní opioidní neurotransmitery), které se vážou na mu-opioidní receptory* na axonech přicházejících vláken C a A-delta, jež přenášejí signály bolesti z nociceptorů aktivovaných na periferii. Aktivace mu-opioidního receptoru inhibuje uvolňování substance P z těchto příchozích neuronů prvního řádu a následně inhibuje aktivaci neuronu druhého řádu, který je zodpovědný za přenos signálu bolesti po spinothalamické dráze nahoru do ventroposteriolaterálního jádra (VPL) thalamu. K inhibici nociceptivního signálu došlo dříve, než se mohl dostat do korových oblastí, které signál interpretují jako „bolest“ (např. přední cingulát). Tato teorie se někdy označuje jako teorie Gateovy kontroly bolesti a je podpořena skutečností, že elektrická stimulace PAG vede k okamžité a hluboké analgezii.
Úloha v obranném chování
Stimulace dorzálních a laterálních aspektů PAG [u potkanů] může vyvolat obranné reakce charakterizované strnulou nehybností, běháním, skákáním, tachykardií a zvýšením krevního tlaku a svalového tonu. Naopak stimulace kaudální ventrolaterální části PAG může vést k nehybnému, uvolněnému postoji známému jako klid, zatímco její inhibice vede ke zvýšené pohybové aktivitě.
Léze kaudálního ventrolaterálního PAG mohou výrazně snížit podmíněné zmrazení, zatímco léze dorzálního aspektu mohou snížit vrozené obranné chování a zvíře prakticky „zkrotit“.
Úloha v reprodukčním chování
Neurony PAG jsou excitovány endorfiny a opiátovými analgetiky. Prostřednictvím dráhy z ventromediálního jádra hypotalamu hraje také roli v kopulačním chování samic (viz Lordózní chování).
mozkový pedunklus: střední mozkové tegmentum (periakveduktální šeď, ventrální tegmentum, nucleus raphe dorsalis), pretektum, substantia nigra, červené jádro, pedunkulopontinní jádro, mediální longitudinální fascikulus, mediální lemniscus, rubrospinální trakt, laterální lemniscus.
Tektum: corpora quadrigemina, dolní kolice, horní kolice.
mozkový akvadukt: okulomotorické jádro, trochleární jádro, Edingerovo-Westphalovo jádro.