PTSD – biologické faktory

PTSD vykazuje biochemické změny v mozku a těle, které se liší od jiných psychiatrických poruch, jako je deprese.

U pacientů s PTSD je suprese kortizolu dexamethasonem silná, zatímco u pacientů s těžkou depresí je slabá. U většiny pacientů s PTSD je sekrece kortizolu v moči nízká, zároveň je sekrece katecholaminu vysoká a poměr norepinefrin/kortizol je zvýšený. Hladiny katecholaminu v mozku jsou nízké a koncentrace faktoru uvolňujícího kortikotropin (CRF) jsou vysoké. Dochází také ke zvýšené citlivosti osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) se silnou negativní zpětnou vazbou kortizolu, vzhledem k obecně zvýšené citlivosti kortizolových receptorů (Yehuda, 2001).

Ve výzkumu na zvířatech i ve studiích na lidech bylo prokázáno, že se amygdala silně podílí na tvorbě emočních vzpomínek, zejména vzpomínek souvisejících se strachem. Neurozobrazovací studie u lidí odhalily morfologické i funkční aspekty PTSD. Amygdalocentrický model PTSD navrhuje, že je spojena s hypervzrušením amygdaly a nedostatečnou kontrolou shora dolů mediální prefrontální kůrou a hipokampem. Další zvířecí a klinický výzkum amygdaly a podmiňování strachem může navrhnout další léčbu tohoto stavu.

Doporučujeme:  Pre- a perinatální psychologie