Socha rovnosti, Paříž. Alegorie rovnosti
Rovnost před zákonem, známá také jako právní rovnost, je zásada, podle níž se na všechny lidi vztahují stejné zákony spravedlnosti (řádný proces). Všichni jsou si před zákonem rovni. Je jedním z požadavků na sociální rovnost a patří k základním lidským právům
Článek 7 Všeobecné deklarace lidských práv uvádí, že „všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace“.
Podle OSN je tato zásada důležitá zejména pro menšiny a chudé.
Právo a soudci tedy musí jednat se všemi podle stejných zákonů bez ohledu na jejich pohlaví, etnickou příslušnost, náboženství, socioekonomické postavení atd., a to bez jakýchkoli privilegií.
Rovnost před zákonem je jedním ze základních principů klasického liberalismu.
Aténský vůdce Perikles o tomto pojetí hovořil ve své slavné pohřební řeči v roce 431 př. n. l. Jedná se pravděpodobně o první známý případ.
„Pokud se podíváme na zákony, poskytují všem stejnou spravedlnost v jejich soukromých rozdílech; pokud nemají společenské postavení, postup ve veřejném životě závisí na pověsti a schopnostech, přičemž třídní ohledy nemohou zasahovat do zásluh; ani chudoba nebrání v cestě.“
Klasický liberalismus požaduje rovnost před zákonem, nikoli rovnost výsledků. Klasický liberalismus se staví proti prosazování skupinových práv na úkor práv jednotlivce.
Feministky požadují rovnost před zákonem bez ohledu na pohlaví.
Ještě v roce 1988 pozdější soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgová napsala: „Zobecnění o tom, jaké jsou ženy nebo muži, … mě nemohou spolehlivě vést při rozhodování o konkrétních osobách.“ V rámci projektu ACLU s Women’s Rights Project v 70. letech Ginsburgová napadla zákony, které poskytovaly výhody zdravotní služby manželkám vojáků, ale ne manželům vojákyň, a zakazovaly ženám podnikat v některých oborech včetně samostatného provozování baru.
Některé radikální feministky se však staví proti rovnosti před zákonem, protože se domnívají, že udržuje slabé postavení slabých.
Věta „Rovnost před zákonem“ je mottem státu Nebraska a je uvedena na státní pečeti.
Článek 200 japonského trestního zákoníku – trest za otcovraždu – byl prohlášen za protiústavní, protože porušuje rovnost před zákonem, a Nejvyšší soud Japonska jej v roce 1973 označil za protiústavní v důsledku procesu v případu otcovraždy v Točigi.