Vrcholový zážitek je termín používaný k popisu určitých transpersonálních a extatických stavů, zejména těch, které jsou zabarveny tématy euforie a propojenosti. Účastníci charakterizují tyto zážitky a zjevení v nich obsažená jako mající nevýslovně mystickou a duchovní (nebo otevřeně náboženskou) kvalitu nebo esenci.
Mnohé z nuancí, které tento termín nyní naznačuje, vyložil psycholog Abraham Maslow ve svém díle Náboženství, hodnoty a vrcholné zážitky z roku 1964. Do jisté míry tento termín reprezentuje Maslowovu snahu „naturalizovat“ ty zážitky, které byly obecně identifikovány jako náboženské zážitky a jejichž původ byl implicitně považován za nadpřirozený. Maslow (1970) věřil, že původ, jádro a podstata každého známého „vysokého náboženství“ je „soukromé, osamělé, osobní osvětlení, zjevení nebo extáze nějakého akutně citlivého proroka nebo věštce“ (str.
Povaha zážitků ve špičce
Vrcholové zážitky jsou Maslowem popisovány jako zvláště radostné a vzrušující okamžiky v životě, zahrnující náhlé pocity intenzivního štěstí a pohody, úžasu a úcty a případně také zahrnující vědomí transcendentální jednoty nebo poznání vyšší pravdy (jako by vnímaly svět z pozměněné a často nesmírně hluboké a vzbuzující úcty). Obvykle přicházejí náhle a často jsou inspirovány hlubokou meditací, intenzivními pocity lásky, vystavením velkému umění nebo hudbě nebo ohromující krásou přírody. Vrcholové zážitky mohou být také spouštěny farmakologicky. Dvojitě zaslepená klinická studie Griffithse a jeho kolegů z roku 2006 ukázala, že psilocybin (hlavní psychoaktivní složka různých druhů psychedelických hub) vyvolával intenzivní vrcholné zážitky u většiny dobrovolníků ve studii. Ve čtrnáctiměsíční následné studii většina dobrovolníků uvedla, že zážitky vyvolané psilocybinem byly veskrze pozitivní a patřily mezi pět osobně nejvýznamnějších duchovních zážitků jejich života.
Maslow popisuje, jak vrcholová zkušenost má tendenci být povznášející a překračující ego; uvolňuje tvůrčí energie; potvrzuje smysl a hodnotu existence; dává jednotlivci pocit smyslu; dává pocit integrace; zanechává na jednotlivci trvalou stopu, evidentně ho mění k lepšímu. Vrcholové zkušenosti mohou být terapeutické v tom, že mají tendenci zvyšovat svobodnou vůli jednotlivce, sebeurčení, tvořivost a empatii. K nejvyšším vrcholům patří „pocity neomezených obzorů, které se otevírají vizi, pocit, že je současně mocnější a také bezmocnější než kdy předtím, pocit velké extáze a úžasu a úcty a ztráta umístění v čase a prostoru“ (1970, s. 164). Když jsou vrcholové zkušenosti obzvláště silné, pocit vlastního já se rozplývá v uvědomění si větší jednoty. Maslowovy teorie se zdají být podpořeny nedávnými zprávami od Griffithsových a kolegů, ve kterých komunitní pozorovatelé (například blízcí členové rodiny) informovali o různých pozitivních osobnostních změnách u dobrovolníků v psilocybinové větvi studie.
Maslow tvrdil, že vrcholových zážitků jsou schopni všichni jedinci. Prakticky každý, jak naznačil, má v průběhu svého života řadu vrcholových zážitků, ale často takové zážitky ether zůstanou nepoznané, nepochopené nebo jsou prostě považovány za samozřejmost. U takzvaných „non-peakerů“ se vrcholovým zážitkům nějak odolává a potlačuje se. Maslow tvrdil, že vrcholové zážitky by měly být studovány a kultivovány, aby mohly být představeny těm, kteří je nikdy neměli nebo kteří jim odolávají, což jim poskytuje cestu k dosažení osobního růstu, integrace a naplnění.
Maslow definoval zdlouhavé, záměrně vyvolané vrcholné prožitky (zážitky z plató) jako vlastnost seberealizace. Popsal je jako stav svědecké či kognitivní blaženosti, jejíž dosažení vyžaduje celoživotní dlouhé a tvrdé úsilí a také seberealizaci.
„Vrcholové zážitky jsou přechodné momenty seberealizace.“
„Lidské bytosti si neuvědomují, do jaké míry jim jejich vlastní pocit porážky brání dělat věci, které by mohly dělat dokonale. Vrcholná zkušenost vyvolává poznání, že vaše vlastní síly jsou mnohem větší, než jste si je představovali.“
„V životě můžeme mít přinejlepším jen jeden velký zážitek a tajemství života je ten zážitek co nejčastěji reprodukovat.“
Pozitivní účinky řešící genealogický zmatek:
„Obnova předků byla vrcholným zážitkem, mimořádným okamžikem, který mi vyrazil dech, osvobodil mého ducha a dal mi sebevědomí, abych se vznášel jako orel.“
(Judith Land, 2011, Adoption Detective: Memoir of an Adopted Child, s. 257)
„Byl jsem sjetý jako drak a jásavější než vítěz loterie. Mé štěstí bylo mimo přirozený rozsah proměnlivosti lidských emocí.“
(Judith Land, 2011, Adoption Detective: Memoir of an Adopted Child, s. 168)
Prof. Gad Yair z Hebrejské univerzity vypracoval řadu výzkumů o klíčových zkušenostech, zejména ve vztahu ke vzdělávacím akcím. Jeho práce o klíčových zkušenostech ve vysokoškolském vzdělávání a o roli těchto zkušeností ve vzdělávacích zlomových bodech jsou snadno dostupné po síti. Pojem klíčových vzdělávacích zkušeností odkazuje na ojedinělá, krátká a intenzivní vzdělávací setkání, u nichž se prokázalo, že mají silné a dlouhotrvající účinky na dospělé. Tato setkání jsou občas spojena s konkrétní osobou, která je vedla [např. učitel, rodič, vedoucí mládeže], jindy se strukturou samotné epizody [např. pokrok směrem k vrcholné události, která je pak spojena s vhledem a zpětným pohledem]. Mnoho respondentů skutečně hovoří o svých klíčových vzdělávacích zkušenostech z hlediska zraku: Výjimečné aktivity způsobují, že se náhle zvednou předchozí klapky na očích, což vytváří jasnou vizi a vhled, zejména o vlastních studentech.