Sviňuchy

Neophocaena – sviňucha bezploutvá
Phocoena – sviňucha přístavní a kol.
Phocoenoides – sviňucha dallská

Sviňuchy jsou malí kytovci z čeledi Phocoenidae; jsou příbuzní velryb a delfínů. Jsou odlišní od delfínů, i když slovo „sviňucha“ bylo použito k označení každého malého delfína, zejména námořníky a rybáři. Nejviditelnějším viditelným rozdílem mezi oběma skupinami je, že sviňuchy mají zploštělé zuby ve tvaru rýče, které se liší od kuželovitých zubů delfínů, a kratší zobáky.

Název pochází z francouzského pourpois, původně ze středověkého latinského porcopiscus (porcus pig + piscus fish).

Sviňuchy, rozdělené do šesti druhů, žijí ve všech oceánech, většinou v blízkosti pobřeží. Existují také sladkovodní populace sviňuchy ploutvové. Pravděpodobně nejznámějším druhem je sviňucha přístavní, kterou lze nalézt na celé severní polokouli. Stejně jako všechny zubaté velryby jsou sviňuchy dravci, kteří používají zvuky k vyhledání kořisti a ke koordinaci s ostatními. Loví ryby, olihně a korýše.

Sviňuchy se zřejmě od delfínů oddělily asi před 15 miliony let v severním Pacifiku, později se rozšířily po celé zeměkouli.

Sviňuchy jsou spolu s velrybami a delfíny potomky suchozemských kopytníků (kopytnatých zvířat), kteří poprvé vstoupili do oceánů před asi 50 miliony let. Během miocénu (23 až 5 MYA) byli savci poměrně moderní. Kytovci se diverzifikovali a fosilní důkazy naznačují, že sviňuchy se od delfínů a jiných kytovců oddělily kolem 15 MYA. Nejstarší fosilie jsou známy z mělkých moří kolem severního Pacifiku, zvířata se na evropská pobřeží a jižní polokouli rozšířila až mnohem později, během pliocénu.

Nedávno objevené hybridy mezi samci sviňuchy Harbourovy a samicemi sviňuchy Dallovy naznačují, že oba druhy mohou být ve skutečnosti členy stejného rodu.

Sviňucha přístavní v akváriu. Ve volné přírodě sviňuchy málokdy vyskočí z vody.

Sviňuchy bývají menší, ale statnější než delfíni. Místo zobáků mají malé, kulaté hlavy a tupé čelisti. Zatímco delfíni mají kulatý, cibulovitý „meloun“, sviňuchy nikoliv. Jejich zuby mají rýčovitý tvar, zatímco delfíni mají zuby kuželovité. Kromě toho je hřbetní ploutev sviňuchy zpravidla trojúhelníkovitá, spíše než zakřivená jako u mnoha delfínů a velkých velryb. Některé druhy mají na náběžné hraně hřbetní ploutve malé hrbolky, známé jako tuberkly. Funkce těchto hrbolků není známa.

Doporučujeme:  Druhová dysforie

Tato zvířata jsou nejmenšími kytovci, dosahují délky těla až 2,5 metru (8 stop); nejmenším druhem je Vaquita, dosahující délky až 1,5 metru (5 stop). Z hlediska hmotnosti je nejlehčí sviňucha bezploutvá s hmotností 30-45 kilogramů (65-100 liber) a nejtěžší sviňucha dallská s hmotností 130-200 kg (280-440 liber). Vzhledem ke své malé velikosti ztrácejí sviňuchy tělesné teplo do vody rychleji než ostatní kytovci. Jejich statný tvar, který minimalizuje plochu povrchu, může být adaptací na snížení tepelných ztrát. Hustý tuk je také izoluje před chladem. Malá velikost sviňuch vyžaduje, aby jedly často, spíše než aby byly závislé na tukových zásobách.

Sviňuchy jsou ve srovnání s delfíny poměrně r-selektovány: to znamená, že mláďata odchovávají rychleji než delfíni. Samice Dall a Harbour Sviňuchy často otěhotní s jedním mládětem každý rok a těhotenství trvá asi 11 měsíců. Sviňuchy jsou známy tím, že se dožívají 8-10 let i když existují některé, které se dožily 20 let.

„Kohoutí ocas“ sprej kolem plavání Dall sviňuchy

Sviňuchy jsou dravci ryb, olihní a korýšů. Přestože jsou schopni ponoru až do hloubky 200 metrů, loví většinou v mělkých pobřežních vodách. Nejčastěji se vyskytují v malých skupinách o méně než deseti jedincích. Vzácně tvoří některé druhy krátké shluky několika set zvířat. Jako všechny zubaté velryby jsou schopny echolokace pro hledání kořisti a koordinace skupin. Sviňuchy jsou rychlí plavci – sviňucha Dallova je údajně jedním z nejrychlejších kytovců, s rychlostí 55 km/h (34 mph). Sviňuchy bývají méně akrobatické a ostražitější než delfíni.

Náhodné zamotání (vedlejší úlovek) do rybářských sítí je dnes hlavní hrozbou pro sviňuchy. Jedním z nejohroženějších druhů kytovců je Vaquita, která má omezené rozšíření v Kalifornském zálivu, vysoce industrializované oblasti.

Doporučujeme:  Infratrochleární nerv

V některých zemích jsou sviňuchy loveny pro potravu nebo jako návnada.

V zajetí v zoologických zahradách nebo oceánáriích jsou sviňuchy drženy jen zřídka, protože nejsou obecně tak schopné přizpůsobit se životu v nádržích ani tak snadno vycvičené jako delfíni.

Plejtvák šedý (B. mysticetus)

Plejtvák novozélandský (E. australis) · Plejtvák novozélandský (E. glacialis) · Plejtvák novozélandský (E. japonica)

Plejtvák malý (B. acutorostrata) · plejtvák antarktický (B. bonaerensis) · plejtvák japonský (B. borealis) · plejtvák brydejský (B. brydei) · plejtvák brydejský (B. edeni) · plejtvák modrý (B. musculus) · plejtvák omura (B. omurai) · plejtvák obecný (B. physalus)

Velryba hrbatá (M. novaeangliae)

Pygmej pravý (C. marginata)

Delfín Commersonův (C. commersonii) · Delfín chilský (C. eutropia) · Delfín Havisidův (C. heavisidii) · Delfín Hectorův (C. hectori)

Delfín dlouhozobý (D. capensis) · Delfín krátkozobý (D. delphis)

kosatka pygmejská (F. attenuata)

Kulohlavec krátkoploutvý (G. macrorhynchus) · Kulohlavec dlouhoploutvý (G. melas)

Delfín říční (G. griseus)

Fraserův delfín (L. hosei)

Delfín bělozobý (L. acutus) · Delfín bělozobý (L. albirostris) · Delfín bělozobý (L. australis) · Delfín skákavý (L. cruciger) · Delfín tichomořský bělozobý (L. obliquidens) · Delfín bělozobý (L. obscurus)

Delfín severní (L. borealis) · Delfín jižní (L. peronii)

Delfín irrawaddy (O. brevirostris) · delfín australský (O. heinsohni)

Velryba melounovitá (P. electra)

Kosatka nepravá (P. crassidens)

Tucuxi (S. fluviatilis) · Costero (S. guianensis)

Delfín tichomořský (S. chinensis) · Delfín indický (S. plumbea) · Delfín obecný (S. teuszii)

Delfín skvrnitý (S. attenuata) · delfín Clymene (S. clymene) · delfín pruhovaný (S. coeruleoalba) · delfín skvrnitý (S. frontalis) · delfín spinální (S. longirostris)

Delfín drsnozubý (S. bredanensis)

Delfín indo-pacifický (T. aduncus) · Delfín skákavý (T. truncatus)

Sviňucha bezploutvá (N. phocaeniodes)

Sviňucha obecná (P. dioptrica) · Sviňucha obecná (P. phocoena) · Vaquita (P. sinus) · Sviňucha Burmeisterova (P. spinipinnis)

Doporučujeme:  Benzodiazepinoví agonisté

sviňucha dallská (P. dalli)

Velryba vorvaňová (P. macrocephalus)

Kosatka trpasličí (K. breviceps) · Kosatka trpasličí (K. simus)

Delfín říční (I. geoffrensis)

Delfín ganžský a delfín říční (P. gangetica)

Delfín plovoucí (P. blainvillei)

Břidlice obecná (B. arnuxii) · Velryba obecná (B. bairdii)

Plejtvák skákavý (H. ampullatus) · Plejtvák skákavý (H. planifrons)

Plejtvák skákavý (I. pacificus)

Velryba pruhovaná (M. bidens) · Velryba pruhovaná (M. bowdoini) · Velryba pruhovaná (M. carlhubbsi) · Velryba pruhovaná (M. densirostris) · Velryba pruhovaná (M. europaeus) · Velryba pruhovaná (M. ginkgodens) · Velryba pruhovaná (M. grayi) · Velryba pruhovaná (M. hectori) · Velryba pruhovaná (M. layardii) · Velryba pruhovaná (M. mirus) · Velryba pruhovaná (M. perrini) · Velryba pruhovaná (M. peruvianus) · Velryba pruhovaná (M. Stejnegeri) · Velryba pruhovaná (M. traversii)

Velryba ovčácká (T. sheperdi)

Kosatka obecná (Z. cavirostris)