Je to pocit, že všichni ostatní přesně vědí, co dělají, ale vy se cítíte ztraceni. Máte strach, že lidé kolem vás přijdou na to, že nevíte, o čem mluvíte, a odhalí vás jako podvodníka.
Zřeknutí se odpovědnosti: Informace v tomto článku nejsou určeny k tomu, aby nahradily odborné lékařské poradenství, diagnózu nebo léčbu. Veškerý obsah, včetně textu, grafiky, obrázků a informací, obsažený v tomto článku slouží pouze pro obecné informační účely a nenahrazuje konzultaci s vaším lékařem/zdravotníkem.
S ohledem na to si níže probereme několik způsobů, jak se vyrovnat se syndromem podvodníka, a jak fungují.
1. Uvědomte si své pocity a přiznejte si je.
Prvním krokem k překonání syndromu podvodníka je uvědomit si, že se tak cítíte. Psaní deníku může být užitečným způsobem, jak přesně určit, co a proč prožíváte, zejména když nemusíte rozumět příčině těchto pocitů. Přiznat si emoce, a to i ty negativní, je pro zlepšení zásadní a lepší než se je snažit ignorovat nebo se jimi nechat zcela zahltit. Pochopením vlastního duševního zdraví si můžete vytvořit zdravý odstup od negativních myšlenek, které udržují syndrom podvodníka.
2. Oddělit pocit od skutečnosti
Lidé, kteří trpí syndromem podvodníka, často vnímají svět absolutně, kdy vše je buď úspěch, nebo neúspěch, a jejich měřítka pro úspěch jsou velmi vysoká. I ty nejmenší chyby a nedostatky se při tomto pohledu zvětšují a mohou ve vaší mysli zasít semínka pochybností o sobě samém. Po přiznání svých pocitů si také uvědomte, že většina z nich pramení z přehánění vaší mysli a není ve skutečném životě zcela pravdivá. Příčiny těchto pocitů jsou však skutečné a jako takové by měly být uznány. Možná jste nejmladší, nejstarší nebo jediná žena či menšina na vašem pracovišti. Je přirozené, že se v těchto situacích cítíte nepatřičně, ale i když se cítíte nezkušení, je důležité vědět, že si zasloužíte být u toho a že vaše myšlenky si zaslouží být vyslyšeny.
Pokuste se najít někoho, komu důvěřujete, ať už je to člen rodiny, přítel nebo odborník na duševní zdraví, a promluvte si s ním o těchto pocitech. Pomůže to několika způsoby. Především si znovu přiznáte své pocity, čímž posílíte odstup od nich. Za druhé je pravděpodobné, že zjistíte, že nejste sami, kdo to prožívá. Odhaduje se, že 70 % lidí alespoň jednou v životě zažije syndrom podvodníka. Za třetí, ostatní vám mohou pomoci oddělit nereálné pocity od faktů (číslo 2). Tím, že přerámujete své myšlenky jako normální, ale iracionální, budete o krok blíže k jejich překonání.
4. Napište seznam pozitivních vlastností, které o sobě máte.
I když se vám to může zdát zvláštní nebo obtížné, zkuste si napsat seznam svých úspěchů a pozitivních vlastností, ať už se zdají jakkoli malé. Ať už jste obdrželi ocenění, nebo jen kompliment od někoho jiného, obojí jsou hmatatelné způsoby, jak se můžete zaměřit na to, co vám lidé řekli, a ne na to, čeho se obáváte, že by si mohli myslet. Je velmi nepravděpodobné, že by opakovaná pochvala a úspěch byly výsledkem štěstí, a tím, že zpochybníte své negativní myšlení, také opět oddělíte pocity od faktů. Udělejte si čas na to, abyste byli hrdí na to, jak daleko jste došli, místo abyste se trápili tím, jak daleko ještě musíte dojít.
5. Dělejte činnosti, které vás baví
Poslech hudby. Kreslení. Čtení. Meditace. Cvičení. Setkávání s přáteli. To je několik způsobů, které lidé uvádějí, aby se vyrovnali se syndromem podvodníka. Tím, že si najdete čas na pěstování svých koníčků a péči o sebe, můžete přerušit cyklus přepracování a místo toho se zaměřit na své osobní štěstí. Při činnostech, které vás baví, nebo ve společnosti lidí, které máte rádi, se uvolňuje dopamin, serotonin, oxytocin a/nebo endorfiny, známé také jako „hormony štěstí“, které pomáhají regulovat vaše fyzické a duševní zdraví a zvyšují pocit spokojenosti a motivace.
6. Vyhněte se srovnávání s ostatními
Srovnáváním se s ostatními a nastavováním nereálných standardů si jen připravujete větší zklamání, když tato očekávání nesplníte. Zejména na sociálních sítích jsou lidé a jejich životy často zobrazovány v tom nejpozitivnějším a nejdokonalejším světle. Úspěch lze měřit mnoha různými způsoby a úspěchy ostatních nesnižují hodnotu těch vašich. I když naslouchání druhým a učení se od nich může být přínosné, je důležitý rozdíl mezi snahou zlepšit se a snahou udělat ze sebe někoho, kým nejste.
7. Rozvíjet zdravou reakci na chyby
Úspěch není konečný, neúspěch není fatální: důležitá je odvaha pokračovat.
Vyrovnávání se s neúspěchy, chybami a selháními je pochopitelně obtížné a nepříjemné. Lidé, kteří trpí syndromem podvodníka, se často bojí neúspěchu nebo nedokonalosti, což jim brání vyzkoušet něco nového nebo nabídnout své myšlenky ostatním. Při přijímání nových příležitostí pečlivě poměřte reálná pro a proti a připravte se na ně, jak nejlépe umíte. Když se zaměříte na to, co můžete ovlivnit, můžete si být jistější svými schopnostmi. Zároveň vězte, že je v pořádku dělat chyby, pokud je můžete využít jako bod učení a růstu.
8. Stanovte si realistické cíle motivované vlastními silami
Díky reflexi (číslo 1-4), péči o své zájmy (číslo 5) a stanovení realistických standardů pro sebe (číslo 6-7) budete schopni najít to, co chcete v životě dělat, místo toho, abyste se snažili zavděčit ostatním. Když plánujete budoucnost, stanovte si v rámci svého většího cíle mini-cíle a ke každému z nich podnikejte malé, zvládnutelné kroky. I když je prospěšné mít silný podpůrný systém, nejdůležitější je věřit sám sobě a své vášni. Skutečný úspěch vyžaduje čas, tvrdou práci a neúspěchy na cestě a sebemotivace je klíčem k tomu, abyste je zvládli a cítili hrdost a radost, když dosáhnete svého cíle.
Pokud vás syndrom podvodníka přemáhá, doporučujeme obrátit se na odborníka na duševní zdraví, který vám poskytne další poradenství. I když je přirozené, že čas od času pocítíte záchvaty syndromu podvodníka, díky výše uvedeným krokům budete schopni rozpoznat příznaky a snížit škodlivý účinek těchto myšlenek. Zaměřit se na své štěstí a pečovat o své duševní zdraví je důležité pro vyšší kvalitu života. Pokud vám tento článek pomohl, zvažte jeho sdílení s ostatními!