Ipsativum (vyslovováno /ˈɪpsətɪv/) doslova znamená „já“ (odvozeno z latiny) a v psychologii se používá stejně jako ve frázi „ipsativní míra“ k označení konkrétního typu míry, ve které respondenti porovnávají dvě nebo více žádoucích možností a vybírají tu, která je nejvíce preferovaná (někdy se tomu říká stupnice „nucené volby“). To je v kontrastu s mírami, které používají stupnice Likertova typu, ve kterých respondenti vybírají skóre (např. 1 až 5), které nejlépe reprezentuje míru, do jaké souhlasí s daným výrokem (viz také Normově referenční test). „Ipsativní srovnání“ se také někdy používá ve standardizovaném testování k porovnání významných rozdílů v subtest skóre.
Existuje celá řada variant této metodiky:-
Zatímco průměrné skóre z Likertovy stupnice lze porovnávat napříč jednotlivci, skóre z ipsativní míry nikoliv. Pro vysvětlení, pokud by byl jedinec stejně Extroverted a Conscientious a byl hodnocen na Likertově stupnici, každý rys by byl hodnocen zvlášť, tj. respondent by viděl položku „Baví mě večírky.“ a souhlasil nebo nesouhlasil by s ní v míře, která by odrážela jeho preference.
Pokud by stejné znaky byly hodnoceny na ipsativním taktu, respondenti by byli nuceni si mezi nimi vybrat, tj. respondent by viděl položku „Se kterým z nich souhlasíte více? a) Mám rád večírky. b) Udržuji svůj pracovní prostor čistý a uklizený.“ Ipsativní měřítka mohou být užitečnější pro hodnocení znaků v rámci jednotlivce, zatímco Likertova škála je užitečnější pro hodnocení znaků napříč jednotlivci. Kromě toho mohou být ipsativní měřítka užitečná při identifikaci falšování.
Ve vzdělávání je ipsativní hodnocení praxí, kdy se posuzuje současný výkon vůči předchozímu výkonu hodnocené osoby.